První, čeho si všimnete, je, že Obama ale doopravdy umí mluvit – cokoli si myslíte o obsahu, byl to vypilovaný projev. Jeho čtení vyžaduje samozřejmě nějakou znalost reálií a jazyka, neboť překladem politické projevy Američanů (a nejen ty) hrozně utrpí. Kupříkladu čeština, alespoň ta současná, opravdu špatně snáší velká slova. Co je pro Američany přímo nezbytné a vysloveně žádoucí, tahá v češtině za uši.
Třeba na českém vydání biografie Havla od Michala Žantovského cítíte okamžitě, že byl text psán v angličtině a velmi dobře, ale pro tamní publikum. Slyšel jsem Žantovského mluvit jako českého velvyslance v USA i v Británii, a jeho projev včetně požadovaných vtípků nemá v Česku konkurenci. Ale věrnost překladu do češtiny jinak pozoruhodně dobré knize ubližuje – pro nás by ji musel napsat podruhé. To jen tak mimochodem.
Na Obamově projevu je pozoruhodné hlavně jeho politické vyznění. Ačkoli jeho zbývající necelé dva roky v úřadu s republikánskou převahou v obou komorách Kongresu již nic převratného nepřinesou, Obama míří daleko za horizont svého funkčního období. A ještě pořád umí nastolit agendu, ne že ne.
Alan Gross, Američan propuštěný po pěti letech kubánského vězení, který Obamovi aplaudoval přímo v sále, a když Obama řekl „Vítej doma, Alane, jsme rádi, že jsi tady“, museli vstát a aplaudovat i ti, kteří Obamu fakt nemusí. Kuba bude jiná a v Latinské Americe si tím USA určitě polepšily.
Co Obama ve Zprávě o stavu unie řekl? Čtěte: USA hospodářsky posílily, přesto jsou třeba daňové změny
Obama fakticky nalinkoval obrysy prezidentské volební kampaně v roce 2016, na níž se už nebude podílet, když řekl, co by rád viděl pod hláškou „ekonomika pro střední třídu“. Kdokoli bude kandidovat za demokraty, tohle mu vytyčilo mantinely.
V tom je rozdíl mezi Evropou a Amerikou, zejména pokud jde o rozsah „sociálního státu“. V Americe neexistuje nemocenské pojištění na základě federálního zákona, což většina velkých firem řeší akumulací dní nemocenské jako firemního benefitu. Tím, že Obama chce, aby každý mohl získat aspoň sedm dní nemocenské ze zákona, přenáší tenhle náklad na firmy, zejména na ty malé, které benefit nenabízejí, aniž by mluvil o faktickém zvýšením nákladů či daní. No, když si to srovnáte s většinou firemních spoluúčastí na nemocenském pojištění v Evropě (kolik dní nemocenské drží na své náklady), nechce zrovna moc.
Předškolní péče o děti v Americe je drahá (veřejné bezplatné školství to řeší až od pěti let), což jsem osobně poznal – před dvaceti lety stála mateřská školka ve sklepě baptistického kostela na předměstí Washingtonu sto dolarů týdně pro jednoho potomka, takže měsíčně to vyšlo skoro na půlku nájemného v třípokojovém bytě. V Česku se zlobíme, že veřejné subvencované školky nemají dostatečnou kapacitu, což uznává i česká pravice, a měla a má v programu jejich rozšíření, anebo daňové úlevy pro ty, kteří dají děti do nestátních zařízení. Takže Obamova daňová sleva 3000 dolarů ročně by na školku v drahých aglomeracích, kde ale také žijí chudí lidé, nestačila ani před dvaceti lety.
Konečně jeho nápad, že „community college“ by mohla být první dva roky zadarmo, konfrontujme s tím nejpravicovějším nápadem na zpoplatnění veřejných vysokých škol v Česku, jenž spočíval v odloženém školném spláceném podle platu absolventa. Přitom „community college“, propojená s praktickou firemní přípravou, o čemž mluvil Obama, je v evropských poměrech něco na způsob dobře vedené veřejné střední průmyslové školy s maturitou.
Pak je tady minimální mzda, pro ekonomy vždycky kontroverzní téma, ale jak říká Obama – zkuste za patnáct tisíc dolarů ročně žít ve Spojených státech. To se kromě vyloženě přírodních typů opravdu zvládnout nedá. Víc sociálních radikalismů jsem nebyl schopen v jeho „SOUA“ identifikovat; platit to chce z vyššího zdanění kapitálových výnosů bohatých a odstraněním daňových kliček pro firmy i jednotlivce. Nic překvapivého. Pro nás je podstatné, že Obama se jasně vyjádřil pro volný obchod, nikoli pro protekcionismus, což by pro světovou ekonomiku bylo největší riziko.
Rozdíl mezi Českem a Amerikou je zhruba takový, že Obama by chtěl posunout Ameriku někam, kam by si to česká, ale ani evropská pravice nedovolila posouvat ani náhodou, protože by musela odebírat. Čeští sociální demokrati by ho označili za „vypjatého asociála“, přitom opravdu hodně lidí v Americe ho má v podstatě za „těžkého socialistu“.
Ale projev to byl excelentní a Amerika půjde dál. Cestu si vyberou sami.
Čtěte také:
Obama: USA hospodářsky posílily, přesto jsou třeba daňové změny
Restart vztahů s Iránem: Obama nevylučuje ambasádu v Teheránu
Konec 50letého embarga: Obama plánuje otevření ambasády na Kubě
