Ze 70 procent se podle FAÚ na celkovém objemu nahlášených podezřelých obchodů podílel bankovní sektor. A minulý týden Česká národní banka (ČNB) zakázala ERB Bank přijímat vklady a poskytovat úvěry. Během několika měsíců by se mělo ukázat, jak moc spolu tyto dvě zprávy souvisejí.
Zvláštní pozornost
Podle informací týdeníku Euro monitoruje Česká národní banka coby vrchní strážce tuzemského finančního trhu mnohem pečlivěji všechny, kdo mají výrazné finanční vazby na Rusko. Důvodem má být vývoj v Rusku a na Ukrajině. „Samozřejmě monitorujeme rizika vždy a průběžně, a když k těm standardním, kterých je i tak dost, přibude dočasně nějaké nové, netváříme se, že o něm nevíme,“ řekl týdeníku Euro viceguvernér Mojmír Hampl pět dní před tím, než ČNB oznámila, že předběžným opatřením paralyzovala ERB Bank.
„ERB Bank dále může pořizovat pouze aktiva s nulovým rizikem s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách, které mají licenci udělenou dle zákona o bankách, nebo v bankách se sídlem v členských státech Evropské unie,“ uvedla ČNB na svých stránkách. Předběžné opatření vysvětlila centrální banka tím, že chce zabránit, aby v průběhu správního řízení nedocházelo k nevratným ztrátám v případě zhoršení finanční situace ERB Bank. Podrobnější informace odmítla ČNB sdělovat až do doby, než bude správní řízení u konce.
Vyvedení kapitálu
ERB Bank, známá hlavně tím, že před lety půjčila devět milionů eur krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové, nyní na svých stránkách formou tiskové zprávy sdělila, že proti opatření ČNB podala rozklad a věří, že se během několika dní bude moci vrátit ke standardní každodenní činnosti.
6,2 mld. Kč činí objem klientských vkladů v ERB Bank ke konci září 2015
U vyjádření k předběžnému opatření centrální banky ERB také píše, že se distancuje od společností Kiyevskaya Kreditnaya Organizatsiya a Moskovskaya Kreditnaya Organizatsiya. Obě poskytují úvěry a obě prý tvrdí, že jsou dceřinými společnostmi ERB Bank. „Nejsou s ERB Bank nijak propojeny a neoprávněně zneužívají dobrého jména ERB Bank. Tímto se důrazně distancuje od aktivit těchto společností,“ píše ERB.
Sdělení vyvolává dojem, že je součástí tiskové zprávy k rozhodnutí ČNB. Zda to je opravdu tak, banka odmítla komentovat. „Další informace než ty uvedené na našich stránkách nebudeme sdělovat,“ řekla týdeníku Euro Marina Grabovskaia ze sekretariátu pražské centrály ERB Bank.
Síť účelových společností
Centrální banka vsadila na velmi tvrdé opatření. Následující fakta dávají reálnou představu o tom, co mohlo předcházet jejímu rozhodnutí. A rovněž vysvětlují, jak by mohly potenciálně spřízněné společnosti poskytující úvěry zapadat do celého příběhu. Podobně jako k ERB Bank se tuzemský regulátor zachoval naposledy k družstevním záložnám WPB Capital a Metropolitní spořitelní družstvo. WPB Capital přišla o licenci v roce 2014, zhruba rok poté, co jí ČNB zakázala přijímat vklady a poskytovat úvěry. Důvodem bylo umělé navyšování kapitálu z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývání nedovolených typů cenných papírů a obcházení limitu angažovanosti.
To vše se podle zjištění ČNB dělo přes síť účelově založených obchodních společností. Metropolitní spořitelní družstvo zase poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek milionů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů, neprověřovalo řádně bonitu žadatele o úvěr, jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru, ignorovalo vazby svědčící o možném propojení jednotlivých žadatelů o úvěr a nezabývalo se dalšími riziky spjatými s úvěrovými obchody.
K dramatickému nárůstu rizikových úvěrů muselo dojít během roku 2014
Co se týče rizikovosti úvěrového portfolia, nevede si ERB nijak valně. Úvěry v selhání – tedy ty, co jsou déle než 180 dní po splatnosti – činily ke konci loňského třetího čtvrtletí 1,18 miliardy korun. To je více než padesát procent všech pohledávek za jinými osobami než úvěrovými společnostmi. Stejný poměr vykazovala banka i o rok dříve. K dramatickému nárůstu muselo dojít během roku 2014, ke konci roku 2013 totiž vykazovala tyto rizikové pohledávky v objemu necelé půl miliardy. ERB měla ke konci loňského září základní kapitál ve výši 946 milionů korun. To je o zhruba 250 milionů víc než v předcházejícím roce. Ani k navyšování kapitálu, ani k růstu rizikových úvěrů nechtěla ERB poskytnout žádný komentář.
Popov na scéně
ERB se dostala do sporu s ČNB už jednou, i když nešlo o tak zásadní střet jako teď. Krátce poté, co v roce 2008 získala tehdy ještě pod názvem První česko-ruská banka (PČRB) od ČNB licenci, uspořádala tiskovku, kde představitelé banky tvrdili, že k získání licence jim pomohly politické konexe.
„Doufám, že vyjádření představitelů PČRB o významu podpory různých politiků v procesu předcházejícím získání licence bylo určeno obecenstvu v jiné zemi, než je Česká republika. Předpokládám, že zde budou respektovat jak nezávislost regulátora na politických tlacích obecně, tak také fakt, že se pohybují v prostředí právního státu,“ napomenul banku tehdy viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Nechtěný Popov. Roman Jakubovič Popov je stoprocentním vlastníkem ERB Bank, která po zásahu centrální banky nemůže do odvolání normálně fungovat.
Stoprocentním vlastníkem ERB Bank je Roman Jakubovič Popov. Vznik této banky je spojen s historií Investiční a Poštovní banky (IPB). ERB Bank se původně jmenovala První česko-ruská banka. Ta vznikla jako společný podnik dnes už neexistující Investiční a Poštovní banky (IPB) a ruské banky Vozrožděnije, která ovšem svoji účast dva roky poté za ruské finanční krize prodala IPB. O další dva roky později zkrachovalou IPB převzala ČSOB – za podmínky, že aktiva, která nebude chtít, může postoupit tehdejší Konsolidační bance, což se stalo i v případě PČRB.
Později se Česká konsolidační agentura (ČKA) snažila najít pro banku kupce. Našla jej v Moskvě v podobě Strojtransgazu, stavební firmy specializované na plynovody pro obří ruský koncern Gazprom. V Strojtransgazu byl Roman Jakubovič Popov finančním ředitelem a následně spolu s prezidentem Strojtransgazu Viktorem Lorencem vykoupil podíl ČKA i ruského stavebního podniku. Krátce nato se začal Popov snažit o získání bankovní licence, která by PČRB umožnila operovat nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii.
ČNB se licenci dlouho zdráhala poskytnout, údajně kvůli nejasnostem ve vlastnických vztazích. Nakonec ji ale na třetí pokus v roce 2008 vydala. Banka se následně přejmenovala na Evropsko-ruskou banku a v roce 2015 pak její obchodní název vedení změnilo na ERB Bank.
Ruská trojka
ERB není jedinou stoprocentně vlastněnou ruskou bankou na českém trhu. Velmi silnou pozici má na tuzemském trhu Sberbank. Banka má základní kapitál ve výši 2,8 miliardy korun a je dceřinou společností ruské plně státní Sberbank. „V loňském roce ve Sberbank CZ proběhla standardní dohlídka ČNB. Její načasování však spíše souvisí s paralelní dohlídkou ECB celé skupiny Sberbank Europe AG,“ uvedl předseda představenstva české Sberbank Vladimír Šolc na dotaz týdeníku Euro, zda banka nějak pocítila důkladnější monitoring ze strany ČNB.
Sberbank přišla do Česka před čtyřmi lety nákupem poboček rakouské Volksbank. Trojici ruských bank v Česku uzavírá Expobank s kapitálem ve výši 1,7 miliardy korun. Banku ovládá ruský miliardář Igor Kim, který se do Česka se svou Expobank dostal nákupem poboček německé LBBW bank v roce 2014.
Týden před zásadním předběžným opatřením odstoupila společnost ABH Holdings (ABHH) od smlouvy, kterou od rakouské Raiffeisen Bank International (RBI) kupovala internetovou banku Zuno. Pokud by k transakci došlo, jednalo by se o čtvrtého vlastníka banky na tuzemském trhu, který je navázaný na ruský kapitál.
Obchod nestihl schválit rakouský regulátor, jehož souhlas byl potřeba, neboť prodávající společnost fungovala na tamním trhu. Regulátor údajně odmítl dát k transakci souhlas, tudíž se společnost ABHH raději iniciativně stáhla. Co se ve skutečnosti stalo a jak moc ABHH zapadá do příběhu o nechtěném rizikovém kapitálu z Ruska, se veřejnost zřejmě nikdy nedozví.
