Tak Andrej Babiš by chtěl postavit fungl novou vládní čtvrť u metra v Letňanech a ušetřit tak spoustu peněz na provoz a správu současných vládních budov rozesetých po celé Praze. A nezaujatý pozorovatel jásá.
Sestěhovat úředníky na jedno místo, kde budou snadno dosažitelní a především budou mít vymezený kancelářský prostor odpovídající standardům a šetřící státní kasu, je bezpochyby nápad, za který si ministr financí po dlouhé době zaslouží pochválit. Současný stav, kdy na jednoho ministerského úředníky připadá asi tolik kancelářské plochy jako na generálního ředitele British Petroleum, je opravdu poněkud plýtvavý. Nicméně každý realista, který ví něco o fungování státní správy, a nejen v Česku, ví dobře, že takový plán není ničím více, než dopisem Ježíškovi.
Tedy, ne že by někdo bránil státu postavit za miliardy pár dalších baráků ze skla a betonu, kdesi v polích na kraji města. Ale těch úřadů, které se tam skutečně nastěhují, bude sakra málo. Všichni si najdou dost dobrých důvodů, proč jsou jejich krásné, staré zděné paláce nepostradatelné pro fungování státu a jak se z různých bezpečnostních, logistických i technologických důvodů nemohou nikam stěhovat. Celý plán vládní čtvrti je tak jen dopisem Ježíškovi. A možná také předvolebním gestem, které má ukázat, jak je náš miliardář dobrým hospodářem.
Na někoho to možná zapůsobí, ale ti bystřejší si snadno dohledají, že náklady na správu státu za dobu bačování majitele Agrofertu na ministerstvu v Letenské ulici narostly o desítky miliard korun a počty státních zaměstnanců o tisíce. A pamětníci si vzpomenou na to, jak před necelými dvaceti lety dokázala ČNB snížit počet svých úředníků během reorganizace o 25 procent, či před patnácti lety slovenský ministr financí Ivan Mikloš zeštíhlil během roku svého působení úřad o třetinu personálu. Trochu jiné kafe, než snění o nových betonových monstrech v Letňanech.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala:
