Tuzemské bankovní domy zažívají těžké časy, přestože se snaží budit dojem, že vše perfektně šlape. Skutečností je, že v prostředí nízkých úrokových sazeb a propadu příjmů z poplatků se jim nedaří.
Zisky tuzemských bank totiž v minulém roce rostly jen díky prodeji podílu v platební asociaci Visa Europe, kterou pohltila americká Visa. Bez tohoto jednorázového vlivu by zisky bankovních domů v lepším případě stagnovaly. O miliardy korun si polepšily například Česká spořitelna nebo Československá obchodní banka. Těm se tak rázem zvýšil růst zisku z nuly na osm procent. Největší tuzemské banky ale nebyly pochopitelně jediné, kdo na prodeji podílů Visa Europe vydělal.
Tuzemské banky přitom ze stagnace nedostal ani růst objemu půjček, především tedy hypoték, jejichž objem dosáhl rekordní výše 218 miliard korun. Růst obchodů však nebyl dostatečný, aby vyvážil propad úrokových marží kvůli nízkým sazbám na evropském trhu, které fakticky určuje Evropská centrální banka.
Propad příjmů z poplatků pak způsobil zejména krok Bruselu, který snížil takzvané mezibankovní poplatky za používání platebních karet. Největší banky přišly o stamiliony korun. Je nutno dodat, že bruselští úředníci touto regulací poškodili rovněž spotřebitele. Došlo totiž k osekání výhod plynoucích z používání zejména kreditních karet.
Na banky má políčeno ČSSD:
Volební tahák? ČSSD navrhuje bankovní daň
Na poklesu příjmů z poplatků a provizí se pak promítá rovněž konkurenční tlak menších bank. A ten zatím neslábne.
Ani v letošním roce se přitom žádné ziskové eldorádo pro banky nedá očekávat. Na trhu budou dál panovat nízké úrokové sazby, protože ECB již dala najevo, že bude i letos pokračovat v pumpování peněz do ekonomiky, čemuž se musí přizpůsobit rovněž Česká národní banka.
Naopak regulace centrální banky a zákon o spotřebitelském úvěru mohou přiškrtit boom úvěrů. Rizikem je proto spíše propad příjmů z poskytování půjček. Navíc je nutné podotknout, že banky se vezou na rychlém růstu ekonomiky, který stlačil nezaměstnanost na nejnižší úrovně od roku 2008. To se pochopitelně odráží na dobré kvalitě úvěrového portfolia.
Už při zpomalení ekonomiky (nikoliv jejím poklesu) může snadno začít růst nezaměstnanost, což se projeví na nesplácení půjček bankám. Ty vydělávají na ekonomickém růstu, přestože tvrdí, jak obezřetně půjčují peníze. Zda je to reálné tvrzení, se pozná, až tuzemské hospodářství potkají první potíže.
Další hrozbou pro banky se pak může napřesrok stát příchod nové konkurence v podobě fintech společností do oblasti plateb, z níž si budou chtít ukousnout svůj díl právě na úkor bank.
Příští roky proto nebudou mít bankovní domy na růžích ustláno. Spíše naopak. Před propadem zisků je může zachránit jen zvýšená efektivita a inovace.
Přečtěte si další komentáře autora:
