Současná ministryně práce nás čas od času dokáže poněkud zaskočit intelektuálně brizantními výroky. Ten poslední, podle něhož je rozdílnost výše mezd za stejnou práci v různých zemích nehorázností, je zatím vrcholným počinem v jejím úsilí přinutit gramotnou část populace k hořkému pláči nad marností výdajů daňových poplatníků na školní vzdělání naší špičkové političky. A to Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy nepatří k nejlevnějším.
Když odboráři operují při mzdovém vyjednávání mzdami svých německých kolegů, dá se to pochopit. Nepochopitelné však je, když ministr v zemi, která je více než čtvrt století opět tržní ekonomikou, nechápe, že mzda je cenou pracovní síly. A jakákoli cena vzniká na trhu při vzájemném působení poptávky a nabídky. Což mimochodem můžeme nyní sledovat v přímém přenosu, když při nízké nezaměstnanosti, a tudíž nabídce práce, a vysoké poptávce po zaměstnancích platy prakticky ve všech oborech dynamicky rostou a růst se zrychluje.
Cena pracovní síly generovaná poptávkou a nabídkou je tak různá nejen v různých zemích, ale i v různých lokalitách. Člověk nemusí být zrovna inženýr ekonomie, aby pochopil, že číšník si vydělá více v Karlových Varech, než ve čtyřicet kilometrů vzdáleném Chomutově. Různost mezd za stejnou práci je tedy přirozená a v tržní ekonomice nevyhnutelná.
Zdroj rozčilení Pavla Párala:
Marksová: Je nehorázné mít za stejnou práci nižší plat
Že v některých zemích mají vyšší mzdy, nebo přesněji vyšší průměrné reálné příjmy než v jiných, je dáno především bohatstvím těchto zemí. Naakumulovaným kapitálem a z toho se odvíjející produktivitou práce. Vzhledem k svému vyvdanému jménu a době studií by pak paní ministryně měla mít alespoň základní ponětí o nadhodnotě přisvojené zlým kapitalistou a následně přeměněné v kapitál akumulovaný do dalších produkčních kapacit. Čímž kapitalista vytváří další pracovní místa a může vykořisťovat více dělníků.
V zemi, kde je méně kapitálu a celkově nižší produktivita, přičemž existuje nějaká touha dohnat bohatší sousedy svou ekonomickou výkonností, pak musí probíhat akumulace poněkud rychleji, takže prostě na toho kapitalistu musí zbýt více té nadhodnoty k vykořistění. S akumulací výrobního kapitálu a rostoucí produktivitou pak ve značném zpoždění rostou i mzdy. Protože když přibývá kapacit, tak ubývá zaměstnatelných dělníků a na základě srovnávání nabídky a poptávky rostou mzdy. Je to možná nehoráznost, ale jinak to nefunguje. S tímhle nepohnul Marx a nepohne s tím ani Marksová. Ledaže by se dočkala Lenina a jeho tvořivých následovníků.
Přečtěte si další komentáře autora: