Překvapivé rozhodnutí britských voličů opustit Evropskou unii odhalilo bídu v největších britských politických stranách: Konzervativní straně a Labouristické straně. Asi největším překvapením je, že nikdo z britských politiků fakticky s brexitem nepočítal.
Plán na další kroky neměla současná vláda, ale neměli je ani zastánci odchodu, kteří nyní farizejsky viní Cameronův kabinet z toho, že neudělal patřičné přípravy. Ministr financí George Osborne na to správně reagoval, že odpovědností zastánců britského členství v unii nebylo připravovat krizový plán pro případ brexitu.
K tomu je nutné připočíst popření slibů britského populisty a jednoho z lídrů kampaně za odchod Nigela Farage jen pár hodin po vyhlášení výsledků. Žádných 350 milionů liber týdně do britských nemocnic jednoduše nepůjde. Všechno to dělá dojem, že i lídři kampaně za odchod Británie chtěli na celém referendu vytřískat politický kapitál. Nikdo z nich ale nepočítal s variantou, že k odchodu skutečně dojde, z čehož pramení jejich bezradnost a popírání daných slibů.
Korunu tomu všemu nasadil Boris Johnson, lídr odchodu v Konzervativní straně. „Libra je stabilní, trhy jsou stabilní,“ popsal zemětřesení na světových finančních trzích. Považovat propad libry vůči dolaru o deset procent a vypaření tří bilionů dolarů ze světových burz za stabilitu, je přinejmenším úsměvné. Jednoznačně to svědčí o totálním šoku z reakce trhů, s níž propagátoři odchodu z unie vůbec nekalkulovali.
Nepřehlédněte další komentáře k brexitu:
Miroslav Zámečník: „A hádam aj volačo vypijeme.“ Vzpomínky na dělení federace jako návod na Brexit
Jan Novotný: Jak se vyrábí Evropan? Jednotnou evropskou kandidátkou
Pavel Páral: Plné korýtko nerozhoduje
Ostatně právě Johnson je další překvapivou obětí Brexitu. S pádem premiéra Davida Camerona se totiž po výsledku referenda počítalo. Johnson včera odpoledne oznámil, že se nebude ucházet o post šéfa Konzervativců a tím ani o premiérské křeslo. Důvodem je odpor vůči němu mezi konzervativními poslanci.
Kromě Konzervativní strany je ovšem v rozkladu i její hlavní konkurent – Labouristé. Opoziční stínová vláda zažila totální destrukci, která ponechala jejího šéfa Jeremyho Corbyna v osamění. Labouristické špičky ho viní z toho, že jeho podpora pro setrvání Británie v Evropské unii byla až příliš vlažná. Výsledkem bylo, že labourističtí voliči často hlasovali pro odchod.
To poslední, co však Británie a EU potřebuje, je politická nejistota. A ta bude jen růst, protože do volby nového šéfa Konzervativní strany už britská vláda nic zásadního neudělá. Je otázkou, jestli bude akceschopná, když přijde nějaký šok. Zatím se to příliš nepotvrzuje.
