Je zajímavé, s jakou vytrvalostí se šéf lékařské komory Milan Kubek věnuje daňové problematice, přičemž je zřejmé, že jí opravdu nerozumí. Oblíbený Kubkův požadavek na zdanění tabáku a alkoholu by snížil spotřebu jen minimálně. A jelikož nejsme Austrálie, vedl by k černým palírnám a pašování. Zdravotní efekt vysokého zdanění hříchu je buď malý, ale může být i negativní.
Dostal se mi do ruky další otevřený dopis, v němž prezident České lékařské komory Milan Kubek již podruhé během tří měsíců dává úkoly české vládě prostřednictvím jejího premiéra Bohuslava Sobotky. Dopis nechť si přečte každý sám, z mého hlediska je zajímavé, s jakou vytrvalostí se šéf lékařské komory věnuje daňové problematice, přičemž z každého vyjádření je zřejmé, že jí opravdu nerozumí. Jeho oblíbený požadavek na „zavedení zdravotní daně na tabák a na alkohol pan ministr Němeček sice veřejně podpořil, ale pokud jsou naše informace správné, tak žádný konkrétní návrh nepředložil“.
On je to sice často zmiňovaný nápad, a také běžně uplatňovaný přístup, třeba u zdanění tabáku, ale žádný ministr financí nebude z principu souhlasit s předurčeným využitím výnosu z jakékoli daně, protože mu to omezuje manévrovací prostor. Rozpočtový proces se fragmentuje, čím víc škatulek, s nimiž nejde hýbat (ze zákona definované užití), tím hůř pro efektivnost veřejných výdajů.
Zdanění tabáku a alkoholu je zajímavé poměrně nízkou elasticitou, zvýšení ceny se promítá spíše do zvýšení výnosu daně, a jen v menší míře do poklesu spotřeby. Cynik by řekl, že když už se hřeší, tak ať to něco vynáší a část se dá na potírání hříchu, aby svědomí bylo čisté… Pojednání o „zdanění hříchu“ najdete mraky, ale na úplný úvod do problematiky zdanění hříchu stačí tohle nebo tohle, pro zájemce o hlubší porozumění pak tady.
Pigouviánský daňový ideál, aby sociální náklady byly prostřednictvím daně plně vstřebány, a pokud možno klesla spotřeba, se v reálném životě prosazuje obtížně. Nejsme Austrálie, kde stojí krabička cigaret v přepočtu pětistovku, smíte si je přinést do země bezcelně maximálně dvě, a nejbližší zdroj levných cigaret je vzdálen několik hodin letu od hlavních australských měst - to se to pak spotřeba snižuje. U tabáku máte alespoň relativně omezený počet tuzemských výrobců, už v případě alkoholu to ale neplatí, a vysoké zdanění samozřejmě povede k černým palírnám a k pašování.
| Víte, co si myslí Miroslav Zámečník o regulaci finančního sektoru? Finanční regulace nesou vždy "kouzlo nechtěného"  |
Zdanění jiných hříchů - třeba tučných výrobků nebo sladkostí či slazených nápojů je pak spojeno s obrovskou administrativní zátěží, a přesto nemá skoro žádnou účinnost, o čemž se přesvědčili v Dánsku, kde měli jak zdanění tučných potravin, tak limonád a obojí zrušili.
Černý scénář se zdaněním hříšné substance je následující:
1. Všichni jezdí do ciziny a nakoupí si ohromné zásoby - výnos z DPH a spotřebních daní plyne do cizí státní pokladny, jelikož část kupní síly se realizuje v cizině.
2. Doma chybí tržby i zaměstnanost, takže se to promítne i na ostatních daňových výnosech.
3. Když už je zboží nakoupeno, pak je také zkonzumováno. Zdravotní efekt vysokého zdanění hříchu je buď malý, ale může být i negativní. Nevěříte? Tak jeďte třeba do Helsinek, a v přístavu se dívejte, v jaké formě vylézají Finové z trajektů z Estonska, kde je alkohol oproti Finsku tak báječně levný a dostupný…
| Přečtěte si další komentáře autora: Co nám říká OECD? Gotthardský tunel a hodonínský přístav Řecký dluhový průlom? Jenom aritmetika Evropu štěpí jiné problémy než globalizace  |
