Výroba aut dosáhla v České republice v minulém roce rekordu, když tržby automobilek dosáhly podle Sdružení automobilového průmyslu ČR rekordních 912 miliard korun. Automobilkám se logicky v minulém roce dařilo, protože jde o cyklické odvětví.
Evropská ekonomika přitom kvůli obrovským stimulům od Evropské centrální banky vzrostla v minulém roce o 1,7 procenta, přičemž její růst zrychlil z předloňských úrovní ve výši 1,1 procenta. Právě trh Evropské unie přitom přes veškeré sny, které se pravidelně opakují, o expanzi na indickém, čínském či ruském trhu zůstávají pro tuzemské výrobce aut naprosto klíčové.
Konkrétním příkladem jsou výsledky mladoboleslavské Škodovky, která do zemí západní Evropy vyvezla přes 430 tisíc vozů, což představuje nárůst o 4,3 procenta. Ruský trh naopak padá dolů a čínský stagnuje. Podobný vývoj lze očekávat i od dalších výrobců. Šéfové automobilek by tak měly poslat do Frankfurtu k rukám centrálních bankéřů pár beden šampaňského. Zvláště, když uvolněná měnová politika ECB pokračuje.
ECB totiž včera rozhodla, že dál bude pokračovat v nákupu cenných papírů v objemu 80 miliard eur. Navíc kromě státních dluhopisů či hypotečních listů – jak již dříve centrální bankéři rozhodli – začne ECB 8. června nakupovat rovněž korporátní dluhopisy. Klíčová sazba centrální banky pak zůstane na nule, ale depozita komerčních bank, jež si nechají na účtech ECB, budou penalizována zápornou sazbou 0,4 procenta.
Přečtěte si další komentáře autora:
Hraběcí rady centrálních bank: nelžete a nepodvádějte
Americká centrální banka Fed vládne všem
Spořitelna odstartovala hypoteční válku
Měnová politika ECB ale nemá jen vítěze v podobě automobilek a korporací nebo například dlužníků, ale rovněž své poražené. Jsou to přitom právě banky, které začínají naříkat, že nízké úrokové sazby je poškozují. A to v době, kdy platí astronomické pokuty, vlády jim zvyšují daně a musí navyšovat kapitál, aby vyhověly přísnějším regulacím.
Je proto jasné, že politika ECB bude uvolněná jen tak, aby to dlouhodobě nepoškodilo evropské banky. Nějaké dramatické navýšení stimulů a tím i růstu ekonomiky EU se proto nedá očekávat.
Rizika jsou naopak opačná. Pumpování stovek miliard dolarů do světové ekonomiky centrálními bankami po celém světě už vyvolává bubliny v oblasti realit, dluhopisů, akcií nebo například technologiích. A spoléhat na to, že centrální bankéři tuto masu peněz dokážou uřídit, by bylo hodně naivní. Zatím se jim to za posledních šestnáct let příliš nedařilo, o čemž svědčí splasknutí technologické bubliny v roce 2000 a finanční krize v roce 2008, kterou následovala evropská dluhová krize. K tomu je nutné připočíst potíže v čínském finančním sektoru, o jejichž rozměru možná přesně neví ani komunistické vedení v Pekingu.
| Přečtěte si, jak se daří automobilkám v Česku Tržby autoprůmyslu v Česku loni překonaly bilion korun  |
Jakýkoliv otřes světové ekonomiky přitom odnesou právě automobilky, o čemž svědčí dopad finanční krize v roce 2008, kdy došlo k prudkému propadu exportu a tím i celé české ekonomiky. Jízdu na plný plyn, tak může velice rychle vystřídat usilovné šlapání na brzdy.
