Česká národní banka (ČNB) dnes rozhodla, že bude pokračovat ve svém závazku bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Ten platí do konce března neboli do pátku. Po tomto datu mohou centrální bankéři přestat intervenovat prakticky kdykoliv.
Rozhodnutí centrální banky je logické. Jasně říká, že dodrží závazek do konce měsíce, jak se zavázala. Navíc umožňuje ČNB ukázat, že ani sílící spekulační tlaky ji nedonutí jednat zbrkle a ukončit intervence v první možný okamžik.
Spíše se dá čekat, že centrální banka bude ještě chvíli odolávat a vyčkávat na nová čísla o inflaci, než oslabování koruny ukončí. Čekání ale zřejmě moc dlouhé nebude.
Pro pokračování intervencí už totiž není reálný důvod. Inflace už přestřeluje cíl ČNB ve výši dvou procent a k jejímu oslabování skutečně není důvod. Deflační očekávání, kterých se centrální bankéři tak obávali, rovněž nehrozí.
Spíše se centrální bance povedl pravý opak: vyvolala například hon na nemovitosti, které investoři často nakupují, aniž by je viděli. Investoři a zájemci o bydlení se totiž obávají, že budou dál prudce zdražovat kvůli extrémně uvolněné politice ČNB. Do rekordních výšek ale letí nejen ceny realit, ale rovněž ceny firem a státních dluhopisů. A toho si je vědoma rovněž bankovní rada, která zpřísněním podmínek pro udělování hypoték chce zabránit dalšímu nafukování bubliny.
Čtěte komentář Miroslava Zámečníka:
Komentář: Ta naše koruna česká, ta je tak hezká
ČNB ale má i další důvody, proč nebránit korunu příliš dlouho. A to zcela pragmatické. Intervence na trhu nejsou lacinou záležitostí. Napumpované koruny totiž centrální banka stahuje zpět a to prostřednictvím prodeje pokladničních poukázek. Sterilizační operace ale nejsou rozhodně zadarmo. Za pokladniční poukázky se platí úroky. A když jen za první tři měsíce musela centrální banka intervenovat za téměř bilion korun, tak z toho vedení ČNB asi není úplně šťastné. V posledních dnech spekulanti hází na trh podle informací z bankovních kruhů až miliardu eur, které centrální banka musí spolykat, aby udržela slabou korunu.
Další náklady má centrální banka rovněž se správou bobtnajících devizových rezerv, které se navíc stanou pro ČNB přítěží. Pokud se koruna opět vrátí na dlouhodobou trajektorii posilování vůči euru, jak se všeobecně očekává, tak devizové rezervy budou dlouhodobě generovat ztráty vyjádřené v korunách. A číst si v bulvárních listech o tom, jak centrální banka prodělává, není rozhodně nic příjemného.
A pak je zde další nezanedbatelný faktor, kterým je názor hradního pána. Prezident Miloš Zeman dal totiž jasně najevo, že si pokračování intervencí příliš nepřeje. A shodu v této otázce zřejmě našel i s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem.
Prezident Zeman si před nedávnem trochu pohrál s trhy:
Zeman: ČNB může ukončit intervence už do poloviny roku
Miloš a Tonda
„Mluvil jsem před dvěma dny s guvernérem Rusnokem a nebudu prozrazovat žádné tajemství, když řeknu, že ukončení kurzového závazku se očekává v prvním pololetí letošního roku a není vyloučeno, že možná dříve, než se nadějeme. Ale to už ponecháváme na rozhodnutí vedení ČNB,“ uvedl v polovině března prezident.
A názor prezidenta je pro členy bankovní rady rozhodně důležitý. Většinu jejich členů totiž jmenoval. A existuje nemalá pravděpodobnost, že bude o jejich osudu rozhodovat i příště. Odporovat prezidentovi by tak rozhodně nebyl rozumný počin.
Konec intervencí tak sice nebude začátkem dubna, aby centrální banka ukázala, že s ní spekulanti nepohnou, ale bude „možná dříve, než se nadějeme.“ Na červen by proto taky neměl nikdo příliš sázet. Češi si totiž potřebují koupit eura na dovolenou levněji, a proč voličům nevyjít aspoň trochu vstříc.
Přečtěte si další komentáře autora:
