Sociální demokraté zřejmě začali před volbami psát příručku s názvem „Jak prohrát volby snadno a rychle“. Jinak si totiž nelze vysvětlit kroky a výroky čelných představitelů ČSSD v letošním roce, které připomínají pověstného slona v porcelánu.
Posledním viditelným případem jsou slova šéfa Senátu Milana Štěcha, který mluvil o zvýšení odvodů na zdravotním a sociálním pojištění pro živnostníky, jako způsobu, jak firmám zajistit pracovní sílu. „Jsem přesvědčený, že by (při sjednocení odvodových podmínek) přibylo několik desítek tisíc zaměstnanců nebo lidí, kteří by chtěli být zaměstnanci,“ prohlásil Štěch. Od jeho výroků se sice vedení ČSSD distancovalo, ale škody už byly napáchány.
Štěch jako bývalý odborářský boss zřejmě zapomněl, že vláda není od toho, aby soukromým firmám zajišťovala pracovní sílu, když během hospodářského boomu chybí. Při recesi se totiž firmy nebudou rozpakovat a spoustu zaměstnanců jednoduše propustí. Jak by pak Štěch pomáhal živnostníkům, které donutil stát se zaměstnanci, protože jim zhoršil podmínky? Na to si každý může snadno odpovědět sám.
Štěch navíc opomněl dodat to, že živnostníci sice platí méně například na sociální pojištění, ale rovněž ze systému méně peněz získávají. Konkrétně nárok na nemocenskou, pokud si tedy platí příslušné pojištění (je dobrovolné), mají až po čtrnácti dnech, zatímco zaměstnanci již po třech. Na placenou dovolenou mohou živnostníci rovněž zapomenout.
Přečtěte si další komentáře o současném vývoji v ČSSD:
Marx už netáhne. ČSSD se musí zbavit vyhraněné ideologie
Vstanou noví živnostníci?
Paroubkovo přicházení
„Oni nám voliči ty programy nečtou!“ Ano, naštěstí
S Chovancem přichází zákon, pořádek a samopal do každé rodiny
Debata o tom, zda živnostníci nejsou zvýhodněni příliš, je však jistě legitimní. Nesmí se ale vést ve stylu, který předvedl Štěch. A to ještě pár měsíců před volbami. Srdce 570 tisíc živnostníků (se samostatnou výdělečnou činností jako hlavní) si tímto počinem sociální demokraté jistě nezískali. Ostatně to si uvědomuje i Štěch. „Body nám to nepřinese,“ připustil.
Podobné přesvědčení o živnostnících má však řada dalších špiček z Lidového domu. Před čtyřmi lety označil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek živnostníky dokonce za parazity.
Ostatně právě Mládek a jeho eskadra na ministerstvu průmyslu a obchodu byli dalšími, kdo letos voliče zvedl ze židlí. „Chcete služby jako v Polsku - odjeďte do Polska,“ reagoval na dotaz ohledně drahých mobilních tarifů v Česku ve srovnání s Polskem náměstek průmyslu a obchodu Lubomír Bokštefl.
Z tohoto výroku velkopanská arogance doslova prýští. Není se tak čemu divit, že voliči mohou snadno ČSSD vzkázat, že pokud chce jejich hlasy, tak ať si pro ně jde třeba taky do Polska.
Mládek pak hájil vysoké ceny roamingu s tím, že je jen pro elity. Zřejmě se nevšiml, že více než 800 tisíc českých turistů navštíví během léta jen Chorvatsko. I jim se může levné volání domů hodit. A do chorvatských kempů nejezdí rozhodně elity.
Paroubkovi comeback do ČSSD nevyšel. Čtěte více
Premiér Bohuslav Sobotka pak může stokrát tvrdit, jak vláda plní své sliby, ale voličskou přízeň si tím stejně nezíská. Zvláště, když se k nevydařeným výrokům přičtou diletantské návrhy na daňové změny, nezvládnutá vládní krize nebo například čistky v ČSSD.
Možná si to však vedení strany začíná uvědomovat. „Jestli se sociální demokracie bude chovat jako starý establishment, tak nevěřím, že má šanci,“ prohlásil nový volební lídr Lubomír Zaorálek. Zatím se však zdá, že sociální demokracie hrozbu brutální prohry v říjnových volbách příliš nevnímá a jede v zajetých kolejích.
Ostatně strana je zřetelným příkladem „starého establishmentu“, když se pohybuje na politickém výsluní od roku 1990. Ze zmíněných výroků představitelů ČSSD je navíc evidentní, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“. Sociální demokracii proto může čekat stejná očistná kůra jako ODS.
Přečtěte si další komentáře autora:
