Tento týden se poprvé v historii přehoupl klíčový ukazatel newyorské burzy – index Dow Jones – přes hranici 19 tisíc bodů kvůli „post-trumpovskému“ růstu. Posilování amerických akcií pak pomohlo rovněž dalším světovým trhům – hlavně západoevropským a japonskému. Naopak trpí rozvíjející se trhy a zejména jejich měny.
Uspokojení investorů na amerických burzách ale připomíná pověstný klid před bouří. Manažeři fondů jistě budou tlačit do konce roku na to, aby trhy rostly, protože od výkonnosti jejich investic se odvíjí rovněž výše bonusu, ale proti výraznému růstu hovoří hned několik faktorů.
Americká centrální banka Fed pravděpodobně po roce opět zvýší sazby, jak je patrné z ve středu zveřejněného zápisu z listopadového jednání bankovní rady. Situace v ekonomice a na pracovním trhu práce se podle centrálních bankéřů vyvíjí dobře. Zároveň někteří bankéři uváděli, že zvýšení sazeb je nutné kvůli tomu, aby byla zachována důvěra v centrální banku, nutnou kvůli tomu, aby měnová politika fungovala.
Zvýšení sazeb bude ovšem znamenat, že posílí dolar, což ještě více rozkolísá rozvíjející se trhy. A jejich nestabilita se může odrazit na světových burzách na celém světě. Už zvýšení v minulém roce způsobilo mohutné výprodeje na světových trzích.
Přečtěte si další komentáře autora:
Ziskovost bank dosáhla vrcholu
Za méně než dva týdny se pak koná v Itálii referendum o změnách ústavy, které se již nyní nepříznivě odráží na výnosech italských dluhopisů. Náklady na financování státního dluhu Itálie v posledních měsících svižně rostou.
Odmítnutí změn přitom naznačují průzkumy veřejného mínění. Očekává se, že v takovém případě by rezignoval premiér Matteo Renzi a země by kráčela k novým volbám, kterými by mohly zamíchat euroskeptické strany.
Politická krize v Itálii by měla nepříznivý dopad zejména na západoevropské trhy a euro. A to v době, kdy začínají růst ceny komodit. Velice rychle by se proto mohlo Evropské centrální bance splnit její přání o inflaci. V inflačním prostředí by se však centrálním bankéřům těžko obhajovalo, proč nakupují státní dluhopisy zemí eurozóny. Náklady na financování dluhu států eurozóny, a to zejména problémových jako Itálie, by pak velice rychle vyletěly vzhůru.
Investoři by vykrváceli do dluhopisů, což jsou zejména banky, podílové fondy, penzijní fondy a pojišťovny. Výsledkem by byl propad západoevropských burz.
Žádná selanka proto investory do konce roku nečeká, ačkoliv trhy jsou až překvapivě klidné.
Dále čtěte:
Index Dow Jones překonal poprvé 19 tisíc bodů
Obavy z „Trumpovy inflace“ vynesly dolar k ročnímu maximu
