Obchodně-investiční dohody jakými jsou dohoda mezi EU a Kanadou CETA (dohoda mezi EU a Kanadou), o které se píše aktuálně, či TTIP (Transatlantická dohoda), o které se píše dlouhodobě, vyvolávají velké obavy u nemalé části veřejnosti.
Jsou k tomu dobré důvody, protože minulé zkušenosti nám ukazují, že veřejnost se může porvat u banalit, zatímco ty skutečně věci se dohadují jaksi mimo veřejný hlas, aby pak byly předhozeny k rituálnímu schválení jako ona pověstná kost.
Podívejme se, co na obchodně-investiční dohody říká UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), která pravidelně každý rok vydává souhrnnou World Investment Report. V hutné zprávě najdeme přehled o tocích přímých zahraničních investic, postavení nadnárodních firem, které jsou za tyto toky odpovědné, regionální analýzy a navíc se rozebírá důkladně vždy určité téma. Již opakovaně se UNCTAD věnuje otázkám souvisejícím s mechanismem ISDS (tj. řešení sporů mezi investorem a státem).
Samozřejmě, že bychom se mohli podrobněji podívat i na jiná důležitá témata. Alespoň telegraficky zmiňme, že nadnárodní korporace jsou nadále velmi silnými aktéry ovládajícími téměř 80 procent mezinárodní obchodu, a tak do značné míry určují podobu mezinárodní dělby práce. Dále že ve vyspělých zemích pokračuje tendence k fúzím a akvizicím a tedy ke koncentraci na trhu a že rozvíjející se ekonomiky si také vytvářejí své vlastní nadnárodní firmy, ovšem povětšinou se silnější rolí státu.
Nechme nyní stranou analýzu návratnosti investic, jejíž průměrnou míru překračují investice usídlené v České republice více než dvojnásobně, a podívejme se na investiční dohody a problémy s nimi související.
UNCTAD ukazuje na velkém souboru dat, že většina dohod, která se uzavírá, má spíše liberalizační charakter a je celkově pro investory příznivá. Protože se WTO, resp. celkově multilaterální instituce, nacházejí v krizi, dochází k množení obchodně-investičních dohod. UNCTAD již uvádí více než 3 300.
V roce 2015 bylo zaznamenáno 70 nových případů arbitráže, což vytvořilo nový rekord. Počet arbitráží začal narůstat dynamicky s novým tisíciletím.
Vývoj počtu arbitráží v rámci systému ISDS
Zdroj: World Investment Report
O rizicích systému ISDS psala UNCTAD již v minulých zprávách. Kromě toho, že podala drtivou kritiku tohoto mechanismu, navrhla také řadu změn, které by se měly řešení sporů mezi soukromým investorem a státem týkat. K dosti často citovaným patří zejména to, že UNCTAD odrazuje země od toho, aby dohody s klauzulí ISDS vůbec uzavíraly.
V aktuální zprávě se nicméně věnuje velmi komplikované struktuře, v níž řada nadnárodních korporací operuje. Vlastnictví je podle UNCTAD zamlžené a určení národnosti konečného vlastníka obtížné, až nemožné. Největší nadnárodní firmy mají i více než 500 poboček v 50 zemích. To má samozřejmě své dopady i pro investiční dohody.
V nejnovější World Investment Report se proto dočteme, že zhruba třetina žalob dle ISDS pochází ze strany třetí země (tedy nikoliv přímé smluvní strany). UNCTAD proto nabádá k obezřetnosti: smluvní strana bude v investiční dohodě určena jasně, ale kdo nakonec bude mít z dohody prospěch, je už dále zamlženo v komplikovaných, vzájemně propojených strukturách nadnárodních firem. CETA je smlouva mezi EU a Kanadou, ale opravdu jsme si jisti, že se nemůže týkat žádné třetí strany? A uvědomujeme si dostatečně rizika, pokud tomu tak je?
UNCTAD zároveň uvádí žebříček zemí, z nichž od korporací pochází nejvíce žalob v rámci ISDS a země, které jsou nejvíce žalované. Česká republika je v pořadí nejvíce žalovaných zemí na třetím místě.
Domácí státy žalujících subjektů v rámci ISDS
Zdroj: World Investment Report
Nejvíce žalované země v rámci ISDS
Zdroj: World Investment Report
O dohodě CETA dále čtěte:
Hotovo. EU a Kanada podepsaly obchodní smlouvu CETA
Valoni posvětili CETA, dohoda mezi EU a Kanadou bude podepsána v neděli
Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.
Přečtěte si další články autorky:
Robotizace otevírá dveře dystopiím
Abenomika selhává. Co nahradí tři šípy?
