Vrchní soud v Praze svým rozhodnutím zrušit rozsudek nad Davidem Rathem kvůli tomu, že klíčové odposlechy byly pořízeny nezákonně a nejde je v trestním řízení použít jako důkaz, vyvolal hodně prudkou reakci. Z řad státních zástupců, současných a minulých policistů i ministra spravedlnosti zní výroky jako zvláštní, nebo přímo skandální rozhodnutí.
Vrchní státní zástupkyně Bradáčová, která je do Rathovy kauzy od počátku namočena velmi silně a která na ní postavila svou justiční kariéru, hovoří o tom, že nezákonné je naopak rozhodnutí Vrchního soudu. Podle ní je v zásadním rozporu se zásadou předvídatelnosti aplikace práva, protože takhle se přece odposlechy nařizují zcela běžně.
A ani ji nenapadne, že právě tohle tvrzení je opravdu mimořádně skandální, leč už nějaký čas nepřekvapivé. Že si policie a státní zástupci vykládají ústavní práva sprostých podezřelých, jak se jim zlíbí, a v rozporu se zákonem si nechávají domovní prohlídky či vazby schvalovat u soudců, kteří jim, z nějakých zvláštních důvodů, o nichž lépe nespekulovat, jdou na ruku, konstatoval před nedávnem i Ústavní soud a tuto praxi zarazil.
Čtěte o výnosu Vrchního soudu v kauza Davida Ratha:
Odposlechy v kauze Rath byly nezákonné, rozhodl soud. Případ se vrací na začátek
Že se jednou najde soudce, který zarazí praxi, při níž si orgány činné v trestním řízení chodí ke spřáteleným soudcům pro povolení odposlechů jak pro rohlíky do Alberta, bylo jasné a je dobře, že se tak stalo. Skandální pak není, že tak soudce učinil, ale že se ukázalo, že polovina příslušných povolení ani neobsahuje klasifikaci trestného činu, z něhož měl být odposlouchávaný podezřelý. A že, jak vyplývá z prohlášení Bradáčové, je tohle zcela běžná praxe.
A jestli se na základě tohoto verdiktu vyhne trestu exhejtman Rath, nebude to vina soudce Zelenky z Vrchního soudu, ale jasná odpovědnost dozorujících státních zástupců, kteří se sice veřejně staví do role jediného spravedlivého náčelníka Apačů Vinetoua, ale zpackají i případ, v němž chytnou lumpa s úplatkem v ruce.
To vše není jen o nějakém sporu v justici, ale o tom, že Bradáčová, její kolega Ištvan a nejvyšší státní zástupce Zeman, zde spustili jakousi velkolepou protikorupční revoluci, svrhli vládu, obvinili z těžkých trestných činů kdekoho, ale před soudy toho moc nedokázali. A když i ten nejzjevnější případ se jim hroutí pod rukama, má to destruktivní dopady na celou společnost. Lidé, kteří uvěřili, že teď se s těmi lumpy zatočí, ztrácí poslední zbytky důvěry ve svůj stát a v jeho instituce. A především v to, že Česko je právní stát, kde se lze domoci spravedlnosti.
Přečtěte si další komentáře autora:
