Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš si nemohl přát nic lepšího než údajné úvahy premiéra Bohuslava Sobotky o jeho odvolání. Pokud o Babišově odvolání Sobotka skutečně uvažuje, tak je to známka, že půl roku před volbami ztrácí nervy z nedostižného náskoku ANO v průzkumech veřejného mínění.
Odvolání Babiše by bylo jen zoufalým pokusem, který by umožnil Babišovi ze sebe udělat oběť prohnilého premiéra a celé ČSSD, která nechce, aby šťoural například do privatizace OKD.
Babišovi by odvoláním Sobotka rozvázal ruce na kampaň, která by byla o to brutálnější. To ostatně jasně Babiš naznačil fotkou, kde jsou krabice s nápisy OKD a Škoda Holding. Privatizaci těžební společnosti OKD dokončila vláda Stanislava Grosse. Sobotka byl v době prodeje zbylého podílu v OKD ministrem financí a jeho rezort privatizaci schválil.
Škodu Holding prodala rovněž vláda ČSSD s premiérem Vladimírem Špidlou do rukou firmy Appian, za níž byli lidé spojení s Mosteckou uhelnou společností. Za Babišovými zády je pak na fotce grafika s názvem „Který ministr financí nejvíc zadlužil ČR“ s jasnou narážkou na Sobotku.
Kromě Babišových útoků by se navíc Sobotka musel popasovat i s prezidentem Milošem Zemanem, který ho – jemně řečeno – nemá příliš v lásce kvůli „zradě“, kdy ho Sobotka a řada dalších poslanců ČSSD nezvolili v prezidentské volbě v roce 2003, po níž ponížený Zeman utíkal z Hradu zadním východem.
Ale Sobotka má munici proti Babišovi. Ale to by musel začít především popisovat kšefty, které s ním dělaly vlády ČSSD. Zároveň s poškozením šéfa ANO tak pošle ke dnu celou stranu.
Čtěte více:
Skončí Babiš? Sobotka mu dal ultimátum
Sociální demokraté se za více než dekádu svého vládnutí umazali podobně jako ODS. Připomeňme si, kde se po aférách s kmotry nachází někdejší hegemon pravice: podle průzkumu STEM by získal „závratných“ 7,4 procenta hlasů.
Možná, že právě podobný útok kamikaze, má ovšem Sobotka na mysli. Jinak si nejde dost dobře vysvětlit, že podle Deníku si jeho poradci v materiálu o analýze Babišova podnikání, položili dotaz, proč Spolana, kterou kontroloval stát, v roce 1999 prodala Babišovi desetinu Agrofertu jen za 2,5 milionu korun, přestože jeho reálná hodnota byla podle poradců ve stamilionech korun.
Sobotkovi poradci by se však měli především ptát svých spolustraníků, proč k transakci došlo. V té době byla totiž u moci vláda ČSSD s premiérem Zemanem, která držela firmy se státním vlivem včetně Spolany v železném sevření. Lze si jen stěží představit, že bez stranického souhlasu by podobná transakce prošla. Mimochodem: v Zemanově vládě působil jako ministr práce a sociálních věcí Špidla, nyní rovněž Sobotkův poradce.
Bude mi to moc líto, mám tady spoustu práce, kterou jsem chtěl dokončit, ale pokud se pan premiér rozhodne mě odvolat, jsem připraven. pic.twitter.com/U1OGJTJjYp
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 27. dubna 2017
Pokud Sobotkovi poradci chtějí skutečně ČSSD ponořit ještě hlouběji, mohou na seznam otázek pro Babiše přiřadit dotaz, jak to bylo se dvěma privatizacemi Unipetrolu, na nichž se Babiš podílel.
Od první privatizace Unipetrolu pod taktovkou ČSSD Babiš odstoupil bez jakýchkoliv sankcí. Při druhé spolupracoval s polskou PKN Orlen, která ho posléze podrazila.
Přestože při druhé privatizaci tehdy špičky ČSSD tvrdily, jak byl prodej státního podílu transparentní, protože petrochemickou skupinu prodala za nejvyšší cenu, jejich tvrzení bylo – mírně řečeno – nekorektní.
Přečtěte si také:
Sobotka: Babiš by měl transakce vysvětlit kvůli své reputaci
Babiš: Sněmovna mě obviňuje bez důkazů. Chce mě i soudit
Česko možná zaplatí pokutu 22 milionů za Faltýnkův střet zájmů při dotacích pro Agrofert
Podvod? V žádosti o dotace na Čapí hnízdo měly být nepravdivé údaje
Vláda totiž vítězství v soutěži PKN Orlen pořádně usnadnila. Po prvním kole soutěže se ucházelo o Unipetrol ještě šest zájemců. Do druhého kola ovšem pustila vláda jen tři, přičemž vyřadila kazašskou státní ropnou firmu Kazmunaigaz, ruskou ropnou společnost Tatněfť a česko-slovenskou finanční skupinu Penta. Přičemž Kazmunaigaz nabízel za Unipetrol nejvyšší předběžnou cenu šestnáct miliard korun.
Polský PKN Orlen předběžně nabízel sumu devět až deset miliard korun. Podobnou konkurenční nabídku měl i Tatněfť s částkou 9 až 11 miliard. Právě tato společnost s Kazmunaigazem byly považovány za silné hráče, kteří mohli privatizací řádně zamíchat.
Zdůvodnění pro jejich vyřazení bylo lakonické: strategické zájmy České republiky. Zdůvodnění odbyla Špidlova vláda jednou větou bez bližšího vysvětlení, jak mohou vyřazení uchazeči ohrozit ČR. Vláda přitom vyřadila tři silné hráče navzdory doporučením svých poradců, kteří hodnotili všechny uchazeče jako kvalitní.
Strategické zájmy měl na starost tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross, který byl znám svými blízkými vztahy se šéfem Agrofertu Babišem.
Ve vlastním zájmu by ale ČSSD podobné otázky raději klást neměla. Pokud totiž političtí sokové během nelítostně řeže začnou zveřejňovat dlouholetá tabu tuzemské politiky a byznysu, může se jí stát, že bude velice rychle následovat osud ODS.
A to by byla i pro Sobotku příliš vysoká cena za zničení Babiše. Nicméně i přesto, že souboj Sobotka-Babiš nebude sebevražedný, dá se očekávat, že letošní volební řež bude ostřejší než jindy.
Čtěte další komentáře autora:
