Bez zásadních změn připraví staří mladé o budoucnost.
Mladí lidé opět v politice tahali za kratší konec provazu. Výsledek referenda o brexitu ve Spojeném království je jen další připomínkou zející generační propasti, která se táhne napříč politickými preferencemi, výšemi příjmů i rasami.
Téměř 75 procent britských voličů ve věku 18 až 24 let hlasovalo pro setrvání v Evropské unii, ovšem starší voliči jim vnutili odchod. Jde přitom jen o jeden ze způsobů, jimž ekonomickou budoucnost lidí narozených na konci tisíciletí a jejich dětí určují jiní.
Mně táhne na šedesátku a mám obavu, že na mou generaci ve vyspělém světě se – k naší ostudě a nelibosti – bude vzpomínat jako na pokolení, které ztratilo ekonomickou soudnost.
Před příchodem globální finanční krize roku 2008 jsme si dělali posvícení na dluh, s čím dál silnějším dojmem, že máme právo využívat úvěrů k životu nad poměry a přijímat přehnaná spekulativní finanční rizika. Přestali jsme investovat do skutečných motorů růstu; nechali jsme chátrat infrastrukturu a zaostávat školství.
Krize z roku 2008 pro nás měla být ekonomickým budíčkem. Leč nestalo se. Místo abychom krizi využili k vyvolání změn, v zásadě jsme se přes ni převalili a vrátili se do zajetých kolejí.
Ztráta důvěry
Soukromé továrny na úvěry a dluhové páky jsme například jen vyměnili za veřejné. Předlužené banky jsme nahradili experimentálními injekcemi likvidity hyperaktivních měnových orgánů. Tím jsme přetížili centrální banky, čímž ohrožujeme jejich věrohodnost a politickou autonomii, ale i budoucí finanční stabilitu.
Při překonávání krize jsme přesunuli soukromá pasiva z bilancí bank na daňové poplatníky, včetně budoucích. Přesto se nám nepodařilo sanovaný finanční sektor úplně spravit. Připustili jsme, aby vzrostla nerovnost, a nečinně přihlíželi, když mnoho mladých lidí v Evropě chřadlo bez práce a hrozil jim děsivý propad z nezaměstnanosti do nezaměstnatelnosti.
Bídný stav ekonomiky se přirozeně přelil do chaotické politiky. Stále větší části populace ztrácejí důvěru v politický establishment, podnikatelské elity a expertní názory. Kvůli výslednému politickému štěpení, jehož součástí je vzestup hnutí z okraje spektra odmítajících zavedené pořádky, je ještě těžší prosadit vhodnější ekonomickou politiku.
Nebezpečná zjednodušení
Pokud brzy neotočíme kormidlem, příští generace se budou potýkat se vzájemně se posilujícími ekonomickými, finančními a politickými tendencemi, které je zatíží břemenem příliš nízkého růstu, příliš vysokého dluhu, uměle nafouklých cen aktiv a znepokojivé míry nerovnosti i stranické polarizace v politice. Naštěstí si tento stále větší problém uvědomujeme, obáváme se jeho důsledků a máme představu o tom, jak vyvolat tolik potřebný obrat k lepšímu.
Díky technologickému novátorství, za kterým z velké části stojí mladí lidé, může i drobná změna politiky smysluplně a rychle ovlivnit ekonomiku. Při komplexnějším politickém přístupu bychom mohli bludný kruh hospodářské stagnace, sociální imobility a tržní volatility proměnit v příznivý koloběh inkluzivního růstu, opravdové finanční stability a větší politické soudržnosti. Hlavně je třeba, aby se zároveň dosáhlo pokroku ve strukturálních reformách, řízení poptávky či odstranění ohnisek nadměrné zadluženosti.
Lhostejné mládí
Takové změny se uskuteční, jedině pokud politici budou pod silnějším konstruktivním tlakem. Málokterý z nich bude prosazovat změny, které slibují dlouhodobější přínosy, ale často přinášejí krátkodobé potíže. Pokud se navíc starší voliči budu bát o své zájmy, přikloní se k populistickým politikům a nebezpečně zjednodušujícím řešením, jako je brexit.
Mladí lidé jsou zatím bohužel příliš politicky lhostejní, zejména u témat, která přímo ovlivňují jejich blahobyt a blahobyt jejich dětí. Ano, téměř tři čtvrtiny mladých voličů se v Británii postavily za setrvání v EU. Jenže k referendu jich přišla jen třetina. Naproti tomu míra účasti voličů ve věku nad 65 let překročila 80 procent. Je nepochybné, že absence mladých u volebních uren nechala rozhodnutí v rukou starších lidí, jejichž preference a motivace se liší, byť bez zlých úmyslů.
Lidé narození koncem tisíciletí si působivě získali větší slovo v tom, jak komunikují, cestují, získávají a šíří informace. Teď se ale musejí pokusit více promluvit do voleb svých politických zástupců a vymáhání jejich zodpovědnosti. Pokud tak neučiní, moje generace bude nadále nadměrně čerpat půjčky z jejich budoucnosti.
Přečtěte si jakým výzvám v současnosti čelí mladí lidé::
Mladí chudnou. V Británii se prohlubují mezigenerační rozdíly
Nový americký trend: i třicátníci bydlí u rodičů
Řekové kvůli krizi emigrují. Odešlo jich přes 400 tisíc
