I když Trump svá původní ostrá slova mířená proti členům NATO zmírnil, Evropa se musí víc osamostatnit.
Zahraniční politika a obrana v prezidentských volbách v USA příliš nerezonovala. Dokonce ani Afghánistánu, kde je stále více než osm tisíc amerických vojáků a kde jich stovky zahynuly, se Donald Trump nevěnoval. O to víc evropské země v NATO čekají, jak se jeho prezidentství na fungování paktu projeví.
Nebýt USA, Severoatlantická aliance nefunguje. Většina příspěvků – ať už finančních, nebo vojenských – míří právě z Washingtonu. Armády starého kontinentu se v minulých letech v klidu pustily do úspor, propouštění a odstavování vojenské techniky. I díky tomu, že je uchlácholilo členství v NATO, a myšlenka, že v případě jakéhokoliv problému je tady přece americké vojsko.
Jenže z několika Trumpových vystoupení a proslovů je zřejmé, že vztah Washingtonu směrem k Evropě v příštích letech ochladne. Stačí zmínit jeho nespokojení s tím, kolik peněz Spojené státy do NATO na rozdíl od jiných zemí posílají. Jak trefně a sebemrskačsky poznamenal Martin Stropnický – americké a britské peníze tvoří 80 procent rozpočtu aliance. O zbylou pětinu se dělí ostatních šestadvacet členských zemí.
Trump po svém zvolení zatím stihl pogratulovat mariňákům
Happy 241st birthday to the U.S. Marine Corps! Thank you for your service!! pic.twitter.com/Lz2dhrXzo4
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 10. listopadu 2016
Z toho vyplývá, že ochota Trumpa řešit evropské potíže nebude nijak velká. To je špatná zpráva především pro Varšavu a pobaltské země sousedící s nevyzpytatelným Ruskem, kde mají od příštího roku vzniknout čtyři velké prapory o síle až pěti tisíc mužů. Podle plánů vyšlou Spojené státy do jednotky v Polsku několik stovek vojáků včetně těžké techniky.
Že k tomu nakonec nemusí dojít nebo se dohodnutá pomoc rapidně sníží, napovídá Trumpův postoj k Moskvě. V jeho hlavě zraje vize, jak 20 až 30 tisíc amerických vojáků podnikne masivní pozemní operaci v Sýrii a Iráku a navždy vyhladí z mapy takzvaný Islámský stát. Sázet na umírněnou opozici nebo regionální spojence, které pak nabrífuje americkým způsobem vládnutí a uvažovaní, prý nechce. A rozhodně nezavrhuje myšlenku, že hlavním spojencem pro něj v téhle válce bude Vladimir Putin. Pro současné Spojené státy představují větší hrozbu teroristické útoky muslimských radikálů než zamrzlá krize na Ukrajině, „ukradený“ Krym či ruské lodě ve Středomoří.
Přístup evropských zemí se proto bude muset změnit. Ostatně Martin Stropnický by se měl zamyslet, proč během jeho šéfování ministerstvu obrany klesly výdaje na armádu poprvé v historii pod jedno procento HDP, když se vstupem do NATO se Praha zavázala dávat na obranu země procenta dvě.
Dále čtěte:
Ministerstvo obrany nechá za 900 milionů opravit pandury
Obrana koupí malorážní munici za miliardy od Sellier&Bellot
V Táboře se srazilo pět Pandurů s autem. Zraněno je třináct lidí
