Kdybychom přemýšleli i o politice hlavou, byl by Tomio Okamura politicky dávno mrtvý. Po čtyřech letech v politice po něm totiž zbyl jen „bordel“, s nímž chtěl skoncovat, jak lidem sliboval před volbami 2013. Nebo vlastně ani ten ne, v tom Okamura svůj slib dodržel: jeho původní Úsvit už neexistuje, 122 milionů z veřejných peněz za volební hlasy zmizelo v černé díře a Okamura jako by čtyři roky ani nebyl ve sněmovně. Jeho politická stopa je nadmíru čistá.
Zato mu pořád věří dost méně šťastných voličů na to, aby ze sněmovny nezmizel, ale naopak v ní zůstal ještě posílený: poslední průzkumy agentur SANEP a Median mu totiž po prázdninách přisuzují vyšší volební potenciál než třeba lidovcům nebo TOP 09. Některým lidem se v létě evidentně muselo přihodit něco fakt zlého, zdá se.
Vsadím se, že Okamura už znovu sedí u své slavné tabulky a počítá, kolik na volebních hlasech vydělá tentokrát. Protože už když ho lidé poslali skoncovat s bordelem ve sněmovně poprvé, stala se jeho sekta jménem Úsvit suverénně nejbohatší politickou „stranou“ na hlavu – a to ho volilo necelých 7 procent voličů. Vlastně i logicky: Okamura do svého politického byznysu pustil jen pár vyvolených, aby si veřejnou volební kořist porcoval sám. Něco jako „Jakuza“.
Už přišel kouzelník? Kapesní průvodce politickými sliby, verze 2017
A že na to šel fakt nekompromisně: začal uzavírat smlouvy sám se sebou a měsíčně se ocenil i na bezmála milion korun. Stal se tak stejně ceněným manažerem a bossem jako kdysi šéf Sazky Aleš Hušák, který si ovšem ještě stihl postavit i menší sportovní halu. „Politici se hádají, kdo víc krade a lže nebo podvádí,“ vysvětluje teď Okamura, proč by ho lidé měli znovu volit. Jako obvykle to myslí bez ironie: v jedné vlastní větě totiž zhruba shrnul veškeré své politické působení.
Někteří voliči to ale stále milují, přestože rozpad Úsvitu sledovali v přímém přenosu. A to včetně bizarního personálního i peněžního koloritu, který by stěží vymyslel i Tarantino, kdyby žil v Česku. Přitom je to ironie: když něco podobného předtím v politice předvedl Vít Bárta, ocenili to voliči rychlým koncem. Bárta stojí i za Okamurou, ten ale pořád žije. V Moravákovi z Tokia asi opravdu bude něco víc, než se zdá.
Některé poslance už další pobyt ve sněmovně neláká:
Stupčuk, Pilný či Laudát. Místa ve Sněmovně neobhajuje čtvrtina poslanců
Nejspíš ještě větší drzost. Po vypuknutí skandálu s „půjčkami“ uvnitř Věcí veřejných, které byly ve srovnání s Úsvitem ještě „standardní“ politickou stranou, se Bárta v přímém přenosu aspoň rozbrečel – i na něj to bylo trochu moc; Okamura naopak ještě přidal plyn. Vytunelovaný Úsvit nechal jiným a místo něj založil Svobodu a přímou demokracii. „Bordel“, nebo spíš čistou stopu zmizelých milionů z Úsvitu, sice šetří policie, to ale Okamurovi vůbec nevadí.
Naopak. Sám začal v rámci osobní politické hygieny rozdávat trestní oznámení s podobnou frekvencí, s jakou z úst střílí svá moudrá slova. Schytal ho proto premiér Bohuslav Sobotka, Česká televize, Transparency International a určitě i mnozí další. Nepracovitost v tomto ohledu se Okamurovi určitě nedá vyčítat – není žádný „parazit“. Řekněme, že to dělá kvůli tomu, aby policii nezbyl čas na jeho vlastní vyšetřování. Veřejné miliony za volby za to určitě stojí.
Přečtěte si další komentáře autora:
