Tak nám i ministryně Marksová objevila, že je v Česku přes dvě stě tisíc lidí, kteří léta nepracují a pracovat nechtějí. A rozhodla se, že je dostane do práce. Úkol hodný sociální inženýrky.
Její partaj žalovala před pár lety u Ústavního soudu Drábkovu reformu, která nutila lidi přijímat veřejné práce pod hrozbou snížení, či dokonce odnětí sociálních dávek. Žaloba byla tehdy úspěšná. Ústavní soudci absurdně rozhodli, že v Česku jsou koláče bez práce a za sociální dávky nesmí být ukládána povinnost odvést nějakou práci pro obec.
Marksová tedy vymyslela, že kdo bude při vyhledávání aktivní a bude nabízenou práci přijímat, ten dostane slušnou sumičku navíc, kdo se snažit nebude, bude na tom hůře, a kdo odmítne spolupracovat, přijde o dávku úplně. Moc hezké asi pro každého, kdo si myslí, že pracovat je normální.
Jen je otázka, zda to uspokojí náš sociálně poněkud přecitlivělý Ústavní soud a jak to bude fungovat. Především zda zaměstnanci v terénu budou ochotni rozhodovat, kdo ještě spolupracuje a kdo už nikoli a kdo více, ale není pro něj práce a kdo to jen tak předstírá a chodí si, jak je v Česku dobrým zvykem jen pro papír, že ho zaměstnavatel nechce.
Přečtěte si další komentáře autora:
Státní nos v soukromých věcech
Tahle volnost výkladu, včetně toho, že není zcela jasné, kolik práce bude třeba odvést, těžko přiměje pátou generaci nezaměstnaných z Chánova, aby ráno v šest vstali a v sedm začali sázet stromky v Krušných horách. Spíš bude na sociálce pořádný kravál, než chudáci úřednice za policejní asistence kapitulují a zase vyplatí všechno všem. Prostě jsme normální evropská země, kde jsou koláče bez práce.
Ale zase tento popud přiměl autora textu, aby si všiml aktivit ministerstva práce, které jsou někdy docela pozoruhodné. Například minulý týden protlačilo vládou rozhodnutí o navýšení financování sociálních služeb ohrožených zánikem pro nedostatek financí. A přitom na ministerském webu visí oznámení, že od srpna se navyšuje příspěvek na péči, která má sloužit právě na nákup sociálních služeb o deset procent, což je dalších zhruba tři sta milionů korun nasypaných za pět měsíců do systému.
To vyvolává otázku, zda ten příspěvek skutečně slouží nákupu sociálních služeb od oněch zařízení, nebo zda ta zařízení se trochu nemíjejí se smyslem své existence, když za jejich služby nechtějí postižení utrácet svou valorizaci. To ale na tomto ministerstvu rozdávání nikoho ani v případě nejvíce zneužívané sociální dávky netrápí.
Dále čtěte:
Slováci hromadně odcházejí za prací. Češi zůstávají doma
V Česku od krize výrazně přibylo pracovníků z ciziny
