Menu Zavřít

Migrace ochuzuje? Jak koho, jak kdy

Autor: Euro

Odkud odešlo v posledním čtvrtstoletí do vyspělých zemí relativně největší procento obyvatel? Z Latinské Ameriky, z Afriky, z konflikty sužovaného Blízkého východu a střední Asie nebo snad z jihoasijských zemí typu Pákistánu nebo Bangladéše?

Omyl, omyl, omyl. Za posledních pětadvacet let byl v poměru k počtu obyvatel „vysílajících regionů“ nejsilnější migrační proud z východní a jihovýchodní Evropy a zemí bývalého Sovětského svazu. Dvakrát silnější než z druhého regionu v pořadí - Latinské Ameriky. K tomu alespoň dospívá čerstvě publikovaná Staff Discussion Note Mezinárodního měnového fondu.

V Česku je samotné vnímání rozsahu exodu lidí z Východu na Západ pochopitelně otupeno faktem, že polistopadová emigrace od nás nebyla nijak závratná a že jsme netto příjemcem, nikoli vývozcem migrantů. V následujícím grafu, který poměřuje netto migraci s ekonomickou úrovní, zjistíte, že Česko je spolu se Slovinskem, Maďarskem a hlavně Ruskem jednou z mála postkomunistických zemí, které na tom takhle jsou.

Poměr migrace a ekonomické úrovně (Zdroj: MMF) Poměr migrace a ekonomické úrovně (Zdroj: MMF)

Vůbec nejvýraznější výjimkou je Rusko (fialový puntík RUS nad osou X), odkud sice odešlo velmi mnoho lidí, ale je masivním migračním terčem zejména z Ukrajiny, Arménie, Moldavska a ze střední Asie. Na konci té studie je samostatná příloha věnovaná právě migraci do Ruska, kterou vřele doporučuji. Zjistíte například, že takový Tádžikistán nebo Kyrgyzstán jsou ekonomicky zcela závislé na remitencích svých občanů pracujících v Rusku, v případě Tádžiků to představuje ekvivalent 43 procent jejich HDP!

„Vo vremja sovětskoj vlasti“ dostávaly tyhle svazové republiky zhruba třetinu prostřednictvím rozpočtového transferu z Moskvy. Po rozpadu impéria tento dotační veletok pochopitelně skončil a dnes se zajišťuje alespoň nějaká ekonomická úroveň ve vysílajících zemích prostřednictvím remitencí. V Rusku dnes žije (spíše pracuje, nejsou tam pro zábavu) ekvivalent 16 procent obyvatelstva Tádžikistánu a 14 procent Arménie nebo Moldavska. Neuvěřitelné.

Když se podíváte na následující graf, kde Česku patří pátý sloupec, pak vliv odlivu lidí od nás patří k nejméně výrazným a například se nepromítl do poklesu celkového počtu obyvatel. Mrkněte ale na Pobaltí, na Balkán nebo na Ukrajinu, a vidíte, jak pokles celkové populace (černý kosočtverec), tak i vliv vystěhovalectví (červeně). V Pobaltí a na Ukrajině by počet obyvatel klesal i díky velmi nízké porodnosti, ale ještě k tomu se přidal „vnější tah“, jak zejména ti mladší a vzdělanější emigrují.

Vliv vnější migrace na populační růst (Zdroj: MMF) Vliv vnější migrace na populační růst (Zdroj: MMF)

Není to jen demografická katastrofa, ale působí to i četné ekonomické problémy, na které je právě studie MMF zaměřena. Namátkou, když se vyholuje demografický strom o nejproduktivnější ročníky, pochopitelně to má dopad na produktivitu a celkový ekonomický výkon. Přinejmenším hospodářství roste pomaleji, než by mohlo, když odcházejí ti, kteří by měli zemi nejvíce táhnout dopředu.

Existují i subtilnější dopady, třeba že stoupá váha sociálních výdajů ve struktuře veřejných výdajů, naopak méně a jinak se investuje. Remitence posilují rozpočtové příjmy skrz výnosy ze zdanění spotřeby, naopak příjmové daně jsou relativně méně výnosné, když se nepodniká.

Emigranti sice posílají domů peníze, ale ty jsou využívány ke spotřebě rodinnými příslušníky, případně k investicím do nemovitostí, nikoli do zakládání byznysů. Jejich toky jsou samy o sobě fascinující (všimněte si absence šipek do a z Česka).

Toky remitencí v Evropě (Zdroj: MMF) Toky remitencí v Evropě (Zdroj: MMF)

MM25_AI

Studie dospívá k závěru, že zatímco pro země příjemce je tenhle typ ekonomické migrace z tohoto regionu světa nesporným přínosem (obětavě přitom vynechali z přehledu Velkou Británii), pro vysílající země je to docela problematická situace, zvlášť když se zatím skoro nikdo nevrací domů s nabytými zkušenostmi, kontakty a kapitálem. Mohou s tím postižené země něco dělat? Ano, ale doporučení studie jsou bohužel trochu z „knížecí dílny“.

Stejně je to zajímavé čtení, zvlášť pro milovníky detailu dokreslujícího „big picture“. Vždyť kde jinde se dozvíte, že z portugalské koloniální Afriky svého času (polovina 70. let minulého století) narychlo do Portugalska emigrovalo půl milionu lidí, aby se tam díky ropnému boomu v Angole o tři desetiletí později Portugalci znovu vraceli. Anebo že Ukrajinci jsou v Portugalsku třetí největší přistěhovaleckou komunitou?


Přečtěte si další komentáře autora:

Ranní zvuky-Morning Voices and Bird Songs, too

Neoliberalismus jako „přeprodané“ zboží

„A hádam aj volačo vypijeme.“ Vzpomínky na dělení federace jako návod na Brexit

  • Našli jste v článku chybu?