Tak Německo do toho také řízlo a bude dotovat nákup elektromobilů a hybridů. Prémie pro kupujícího je docela vysoká s částkou čtyři tisíce eur (asi 108 tisíc korun) pro čistě elektrické vozy, zatímco u hybridů je to tři tisíce eur (asi 81 tisíc korun). Místo nákupu elektromobilů by Německo radši mělo podpořit výzkum.
Srovnáváme-li současnou motivaci k nákupu elektromobilů a hybridů s někdejším „protikrizovým nástrojem“ v podobě šrotovného, pak je namístě konstatovat, že i vláda je schopna se na učební křivce pohybovat směrem napravo nahoru, tedy žádoucím směrem. A to je veskrze potěšitelné zjištění, neboť často se lze dostat mimo křivku, jak si ostatně záhy ukážeme.
Zlepšení spočívá v tom, že se subvence bude vyplácet pouze na ty automobily, jejichž výrobci sami přispějí v poměru fifty fifty s vládou do fondu, z nějž se mají „prémie“ platit. Jinak řečeno, spolková vláda tím eliminuje černého pasažéra, což se v případě šrotovného nepodařilo. To svojí stejnou konstrukcí v podobě absolutní částky peněz nejvíce zvedlo poptávku po lowcostových autech, jež se v Německu nevyráběla a nevyrábějí.
Jiná věc je, že to udělalo velkou radost sousedům v Boleslavi, takže část se koncernu vrátila. Tentokrát celkový alokovaný objem 1,2 miliardy eur výrobce filtruje přes ochotu platit, aniž by je přímo teritoriálně diskriminoval. Peníze se měly vyčerpat do roku 2019, přičemž platí, že kdo dřív přijde, ten dřív odjede.
Čtěte další komentáře autora:
Jiná věc je nenechat peníze daňových poplatníků proudit někam do zámoří či do britského Sunderlandu, aniž by Nissan k odbytu svých elektrických leafů sám přispěl. Jde ale také o to, čeho se tím chce dosáhnout.
Elektromobily i hybridy jsou proti konvenčním autům se spalovacími motory dražší, takže pro chudé nebudou ani náhodou, a to ani po subvenci. To nespravíte zastropováním ceny vozu částkou 60 tisíc eur (1,6 milionu korun). Jen to eliminuje politickou kritiku, že subvence využívají převážně budoucí majitelé Tesly S, tedy lidé doopravdy bohatí.
Německá vláda dotacemi chce zvrátit zatím naprosto chabou poptávku po elektromobilech v zemi, kde je kult automobilu rozvinutý jako málokde. Zatím je jich totiž registrováno tak padesátkrát méně, než Berlín předpokládal. Možná právě proto, že si Němci na autech tak zakládají, se nehrnou do nákupu vozidla, jemuž dojde proud po třech stech kilometrech, a to ještě za předpokladu, že neběží klimatizace nebo naopak topení. Tohle řešení mobility je přijatelné na dojíždění do zaměstnání, ale v žádném případě se nehodí do levého pruhu na autobahn, kde každý správný Němec zažívá své stříbrné chvíle…
Pohyb na učební křivce není ani rovnoměrný, ani perfektní, občas se dá sjet i mimo. Kupříkladu se jeden musí ptát, proč se subvencuje poptávka po zjevně nedotažené technologii, když hlavní benefit – snižování emisí klimatických plynů – se dostavuje podle propočtů respektovaného německého Fraunhoferova institutu až po ujetí 100 tisíc kilometrů, a to uvažujeme pouze výrobní řetězec. Když připočteme emise při výrobě samotné elektřiny, jsme někde za hranicí životnosti baterek…
Takže ekologický smysl to nemá, perfektní náhrada auta na naftu nebo na benzin to také zatím není, na autobahn do levého pruhu se s tím nedá… Tak proč se radši nestimuluje urychlení výzkumu a vývoje v kritických oblastech, třeba zrovna v bateriích Přitom 1,2 miliardy eur je docela dost peněz na to, aby to byla atraktivní cena pro vynálezce.
