V příštích čtyřech letech, kdy v Bílém domě bude Donald Trump, se rozhodně nebudeme nudit. Budoucí prezident budí obrovský rozruch ještě před svou inaugurací.
Některé věci přitom vyvolávají velké znepokojení. Kvůli uniklým dokumentům o Trumpovi, které údajně kolují v ruských tajných službách, se nastávající prezident ostře obul do vlastních tajných služeb. Viní je z úniku tajných informací. „Je to skandál a důrazně říkám, že je to něco co by se stalo a stávalo v nacistickém Německu,“ zkritizoval tajné služby Trump na tiskové konferenci v New Yorku. Podle něj tajné služby dovolily únik informací, které označil za lživé.
Intelligence agencies should never have allowed this fake news to "leak" into the public. One last shot at me.Are we living in Nazi Germany?
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 11. ledna 2017
Hned na začátku se tak Trump dostal do ostrého konfliktu s tajnými službami, na jejichž práci bude muset v příštích čtyřech letech spoléhat. Šéf Národní informační služby James Clapper kvůli tomu Trumpovi volal, aby ho ujistil, že únik nebyl z prostředí tajných služeb. Mimochodem právě pod Clapperem se houpe židle kvůli změnám, které Trumpův tábor připravuje v tajných službách.
Zarážející pak je, jak Trump zlehčuje informace, že se ruské tajné služby vměšovaly do amerických prezidentských voleb. Nepřikládá váhu ani spekulacím, že kompromitující materiály sbírali ruští špioni přímo na něj.
„Pokud Putin má rád Trumpa, nazval bych to výhodou, nikoliv nevýhodou,“ prohlásil Trump. Lze ovšem pochybovat o tom, že by Putin měl Trumpa skutečně rád. Putinovou náklonností si totiž nemohou být jistí ani jeho blízcí spojenci, které dokáže bez problémů hodit přes palubu, pokud se mu to hodí.
Trumpův výrok by navíc měl přinejmenším znervóznit všechny středoevropské vlády. Země střední Evropy by si totiž měly rychle připomenout, jak podobné „námluvy“ USA s Ruskem končí. Po 2. světové válce skončily rozdělením sfér vlivu v Evropě, na což doplatilo rovněž tehdejší Československo. Ostatně asi ne náhodou figuruje Jalta 2.0 mezi událostmi v pesimistickém průvodci agentury Bloomberg pro rok 2017.
Je totiž možné, že stejně jako Franklin Roosevelt nepoznal hrozbu v Sovětském svazu a Stalinovi, nyní Trumpovi nedochází, jaké nebezpečí představuje Putin. Největší chybou by proto bylo, kdyby USA začaly rušit sankce proti Rusku, které společně s Evropskou unií zavedly po okupaci Krymu.
Aspoň to však zatím Trumpovi lidé odmítají. Naposledy včera označil kandidát na ministra zahraničí USA a bývalý šéf ropného kolosu Exxon Mobile Rex Tillerson sankce za „mocný nástroj“ proti agresivní ruské politice. Právě Tillersonovu nominaci ovšem zpochybňuje řada demokratů ale i republikánů kvůli jeho blízkým vztahům s Putinem.
Od toho, jak se nakonec postoje uvnitř Trumpova tábora vůči Kremlu vytříbí, by se měla odvíjet i zahraniční politika české vlády. Pokud převládne v USA politika izolacionismu, nezbude Česku než se snažit o co nejtěsnější napojení na Brusel. Na Východě jsme už totiž čtyřicet let byli a opakovat tuto zkušenost by byl čirý masochismus.
Přečtěte si další komentáře autora:
