Je dobře, že zmrvené vyšetřování je možné ještě anulovat. Ale není dobře, že to učiní hlava státu, kterou probrala z hibernace vidina hlasů z televizních anket.
O nevině odsouzeného vraha Jiřího Kajínka je dlouhodobě přesvědčena většina občanů České republiky. A většina se nikdy nemýlí, zní první pravidlo alternativní politiky. Pražský hrad už dávno pozvedl blbost na alternativní rozum, takže dvacet let staré zpackané vyšetřování, jež provedl stejný policejní útvar, jehož příslušníci se předtím zapletli s obětí i vrahem, bude konečně smeteno se stolu. Vděčíme za to lidem, které přivedly do varu působivé reportáže nejsledovanějšího kanálu a kteří už roky posílají směrem k Hradu jasný vzkaz: „chceme už v tomhle státě konečně spravedlnost!“
Autoři reportáží odvedli kus práce a dokázali ji i roztomile okomentovat: „Proč se zrovna Kajínek stal nejslavnějším českým vězněm, celebritou mezi vrahy, dá-li se to tak nazvat?“ ptá se hloubavý hlas Josefa Klímy. Ano, proč, poraďte mu. Klíma výsledky své práce patrně nikdy neshlédl, protože kdyby tak učinil, neměl by 60/40 procentní inklinaci věřit Kajínkovi, jak dnes tvrdí. Ten případ by mu byl jasný jako facka – stejně jako ostatním divákům.
Přečtěte si další komentáře autora:
Džihádisté, ve Francii prohráváte
Google zná vzorec štěstí. Je to rovnice o třech proměnných
Trump vzlétl jako chromý kačer
A teď předveďte vúdú, monsieur Macron
Abychom byli spravedliví – tzv. seriózní média nedokázala ani to, co TV Nova. Přehledně, fundovaně a čtivě rozebrat případ na formátu pěti tisíc slov či jedné hodiny záznamu. Respekt před 15 lety napsal pár náležitě zašmodrchaných kauz, od té doby má případ v gesci barvotisk a filmaři (kdo neviděl film Kajínek – Mlčení jehňátek je proti tomu pořad pro děti). Kdyby se případ stal v USA, deníky jako New York Times a týdeníky jako Atlantic by se v předcházejících 20 letech předháněly s Esquire a Vanity Fair o nejnapínavější příběh.
A psychiatři a soudní znalci by se přetrhli ve vysvětlování, proč je Kajínek opravdu psychopatický manipulátor, který každou slabší povahu omámí vnějšími znaky intelektu (kolena se z něj postupně podlomila obhájkyni Kláře Slámové, ministryni spravedlnosti Heleně Válkové i první dámě Ivaně Zemanové), takže by musel více zpytovat svědomí a dostával by kromě jiných i otázky, které předem nerezignovaly na otazník.
Odpověď dá až robot
Aby nedošlo k mýlce, i v sebeobjektivnější reportáži by 22 let staré vyšetřování vyznělo jako paskvil. Zmatené výpovědi svědků (podle jedněch měl vrah světlé sako a barevné kalhoty, podle jiných černou bundu a zlaté řetězy), kteří s výjimkou kriminálníka Pokoše vraha střídavě identifikovali, pak nepoznávali a pak zase identifikovali, neexistující smoking gun, absence skutečného motivu (měsíc před vraždou za sto tisíc si Kajínek vesele uloupil tři miliony, takže možná více peněz rozpůjčoval, než kolik si masakrem vydělal), neznámá odpověď na základní otázku qui bono a to, že o vině Kajínka pochybuje i údajný zadavatel vraždy Vlasák, s těmito ingrediencemi celý případ působí, jako by jej psali v tandemu Franz Kafka a Joseph Heller.
Nejvyšší soud se ke kauze na stížnost ministrů spravedlnosti vyjádřil dvakrát asi na stovce stran, přičemž konstatoval cosi jako následující (omluvte neumělý překlad z právničtiny): stížnost je špatně zformulována, podle zákona je třeba v opravném řízení ctít presumpci viny, tu by mohlo zvrátit nové vyšetřování, jež lze ale zahájit až po předložení nezvratných důkazů o nevině. Hlava XXII. Mimo záznam se všichni shodují, že už to nikdo nevyšetří. Možná někdy v budoucnu umělá inteligence. Dovolím si zaspekulovat, že až někdo nakrmí počítač všemi dohledatelnými vstupy, robot bude muset učinit tento závěr – v Plzni v květnu 1993 vraždili Kajínek i policisté současně. Nakonec, proč ne?
Naštěstí máme instituci prezidentské milosti. Milosrdný Miloš zná případ docela dobře už 16 let (na záběrech s autorem první stížnosti Pavlem Rychetským se tak nějak vědoucně usmívá), zabývat se jím ovšem výslovně odmítal. V roce Velkého Ohýbání Ústavy (a také devět měsíců před volbami), kdy už jeho znovuzvolení nevypadá vůbec tak stoprocentně, si na Kajínka náhle rozpomněl. Je pravda, že milost od předešlých prezidentů dostala různá individua, ale dosud – a to je třeba zdůraznit – nikdo na základě výsledků televizních anket.
A máme konečně spravedlnost.
O milosti pro Kajínka dále čtěte: