Česko-japonskému baviči Tomiu Okamurovi určitě nejde upřít smysl pro humor. Před volbami v roce 2013 sliboval „konec bordelu“, načež po volbách všem ukázal, co tím skutečně myslel: z jeho pidistrany velkého vůdce zmizely veřejné peníze za volební hlasy v rekordním čase – fakt žádný bordel. Teď Okamura slibuje Čechům odchod z EU „po anglicku“. Když jsem ho s tím viděl na billboardu, hned jsem se zasmál. Jako obvykle, když Okamura přemýšlí, je z toho totiž trefa do černého. Nebo spíš harakiri.
Velká Británie, což mimochodem není jen Anglie, až po referendu zjišťuje, co brexit vlastně znamená. Nejenže oznámením odchodu z EU úspěšně minimalizovala svůj politický i ekonomický globální vliv, když vlastní velikost smrskla na zhruba 60milionový ostrov, který musí zpřetrhat výhodné dlouholeté hospodářské vazby na svůj největší a nejlukrativnější trh – tedy zbytek EU; celému světu teď navíc i předvádí, že ani tak společensky a politicky vyspělá země neví, o čem vlastně nechala své občany hlasovat.
Od loňského referenda a nástupu vlády Theresy Mayové několikrát změnila formu brexitu, protože i stále více jeho zastánců začíná tušit, že odejít z EU je něco jiného než nechat o tom lidi hlasovat pomocí manipulativních informací nebo přímo lží. Je z toho dokonce takový „bordel“, můžu-li si vypůjčit slovník od moudřejších, že i stále víc Britů, kteří hlasovali pro odchod z EU, teď obviňuje politické propagátory brexitu, že jim v kampani lhali – což politici v kampaních tak nějak dělají. Někteří teď v průzkumech dokonce říkají, že by hlasovali jinak.
Tak určitě
Docela by mě proto zajímal Okamurův plán na náš odchod z EU „po anglicku“. Nejen na jeho veřejných vystoupeních jsem od něj slyšel už spoustu dobrých vtipů, tenhle by ale určitě trumfl všechny. Česko je na trhu EU a zvlášť tom německém ještě závislejší než Británie, která má aspoň svou finanční City – nebo aspoň zatím; my máme burzovní index PX.
Donedávna jsme měli i slušně rozjetý národní trh s hernami, kde jsme z žalu nejen z Okamury utápěli své bídné postkomunistické příjmy, i to ale teď končí. Ale možná bychom mohli po odchodu z EU „po anglicku“ pracovat pro Okamuru a vodit turisty po Pražském hradě. I když to by byl odchod spíš „po japonsku“.
Přečtěte si další komentáře autora:
