Nic mi do toho není, ale kolik máte peněz? Nemyslím na účtě. Myslím reálné peníze. V peněžence, v šuplíku, v trezoru. „Měna je vyražená svoboda,“ napsal Dostojevskij ve vězení. Mluvíme tu o hotovosti. Ne o debetních a kreditních kartách a číslech na bankovním výpisu. Moderní technologie, trendy v bankovnictví a válka s terorismem vedou k omezování bankovek. Nezmizí s nimi ale i ta svoboda, o které mluví ruský klasik?
V příběhu peněz najdeme ozvěny mnoha dalších trendů, kvůli kterým to „hmotné“ z našeho světa mizí a je nahrazeno virtuálním.
Miroslav Lukeš má skromné, příjemné vystupování. Přeje si co největší pohodlí a bezpečnost svých klientů. Je to moderní šéf, vizionář. Generální ředitel české pobočky Mastercard mi v roce 2014 nadšeně popisoval, že u sebe nosí jen pár korun a všude se snaží platit platební kartou: „Už to jde i v ZOO!“ Musím Mastercardu gratulovat. O tři roky později se platí kartou i v naší vietnamské sámošce na rohu ulice.
Björna Ulvaeuse všichni znáte. Je to jeden z těch dvou chlapíků z kapely ABBA. Jejich song Money Money Money začíná „I work all night, I work all day / To pay the bills I have to pay…“ Popová hvězda na odpočinku Björn dnes už nemusí dřít, aby měl na zaplacení účtů, přesto se od roku 2011 nedotkl peněz. Poté, co se někdo vloupal do bytu jeho syna, si Björn řekl, že kriminalita by opadla, kdyby neexistovaly papírové peníze. A jal se tu myšlenku šířit. Kdyby nebylo co ukrást, svět by byl bezpečnější. Hudebník vydal i knihu, jak procestoval Evropu jen se svou kreditkou. Ve Švédsku jsou jeho názory populární a země omezuje používání hotovosti více než kde jinde. Zpěvákův argument přitom vůbec není mimo - podle Světové banky se třetina hotovosti používá pro nelegální účely.
Harvardský profesor ekonomie Kenneth Rogoff ve své knize The Curse of Cash (Prokletí hotovosti) píše, že centrální banky potřebují v současném stavu světové ekonomiky dostat úrokové sazby do záporných čísel. Když by se záporné úrokové míry, které již běžně fungují na mezibankovním trhu, promítly i do účtů, které mají v bankách běžní klienti, tak by z každé vložené tisícovky bylo na konci roku třeba jen 950 korun.
Přečtěte si, jak nečekaná souvislost s kvantovou fyzikou nabídla vyřešení nejtrvanlivějšího problému moderní matematiky:
Esej: Svatý grál na dosah
V tu chvíli by nebylo výhodné mít v bance víc než peníze, které potřebujete na placení účtů. Ale ve světě, kde by vládly jen elektronické peníze, snadno přimějete lidi a firmy negativními úrokovými mírami, aby peníze utráceli. Což by podle některých ekonomů bylo skvělé, protože by se tak dala v případě potřeby nakopnout ekonomika. I pro banky by to bylo příjemné. Nemusely by se už bát, že vznikne panika a střadatelé budou chtít vybrat své vklady v hotovosti. Což v minulosti vedlo k pádu i nejmocnějších finančních domů.
Při vší úctě mám jiný názor než Miroslav, Björn a Kenneth. Můj první argument je víc fyzikální než ekonomický. Na peníze v podobě pouhého čísla na bankovním výpisu si nemůžu sáhnout. V reálném světě to není nic. Bankovka, to je, panečku, něco! Druhý argument je trochu staromódní. Říkám tomu ekonomika selského rozumu. Příslovečně opatrný sedlák prostě nenechá všechny své peníze v rukou někoho jiného. Pokud nebude hotovost, ale budou jen peníze v elektronické podobě, pak státy a banky budou mít nad mým životem mnohem větší moc.
Máte-li v ruce tisícovku, můžete jít a utratit ji za cokoli chcete. A nemusí vás zajímat, co si myslí pan Babiš a ČNB a Fed a MMF. Máte-li peníze v elektronické podobě, pak jste závislí na tom, zda systém neselže ekonomicky ani technicky a vaše peníze k vám bludištěm finančních transakcí přitečou. Možná to zní konspiračně, ale pokud nemáte hotovost, musíte také spoléhat na to, že elity nezmění nečekaně pravidla hry a neřeknou: Člověče, nezlob se, tvoje prachy jsou v prachu. A to se za posledních sto let stalo už mnohokrát.
Čtěte také: Esej: Malé dějiny populismu
Kennethův argument, že vlády a banky by měly mít moc monetární politikou de facto nutit obyvatele utrácet peníze mně zavání Orwellem. Toho si všimly i New York Times v článku Should We Trash Cash? (Máme zahodit hotovost?) z ledna 2017, kde se k módním představám zrušení hotových peněz stavějí zdrženlivě. Naopak citují radu Merryn Somerset Webb, šéfredaktorku britského magazínu o osobních financích MoneyWeek, která zní: Jedna z nejlepších věcí, kterou může člověk v dnešní době křehkého bankovního systému a nízkých úrokových sazeb udělat, je najít si bezpečné místo a nahromadit hotovost.
Bankovní účet a platební kartu dnes mít prostě musíme. Ale první rada zkušených finančních poradců zní: Diverzifikujte portfolio. Mějte část svého majetku v realitách, část v akciích, na běžném účtu, v umění… A já bych dodal: a také v hotovosti. Hotovost sama o sobě je zvláštním druhem bohatství. Ve slově „hotovost“ ostatně postřehneme dva významy: „Hotové“ čili úplné. „Hotovost“ čili pohotovost neboli něco okamžitě k dispozici. Hotové peníze jsou vlastně zvláštním druhem hmoty. V pouhém papírku je potenciálně obsaženo obrovské množství různé hmoty a energie, kterou lze za tyto papírky vyměnit. V bankovkách je ukryto jídlo, teplo, zdraví, sex…
Bankovky jsou reálné peníze. Můžete je vzít do ruky. Bankomaty mohou zítra přestat fungovat a my možná nebudeme mít ani čas se na to připravit. V roce 2008 při finanční krizi po splasknutí realitní bubliny byl globální bankovní systém jen kousek od zamrznutí. Tehdy opravdu hrozilo, že bankomaty přestanou fungovat, a to během několika hodin, což by samozřejmě způsobilo obrovskou paniku (o tom více v minulých dílech blogu Book of Change).
Ale finanční systém může zmrazit i šok neekonomické povahy. Třeba sluneční erupce způsobující geomagnetickou bouři, která bude mít za následek globální výpadek elektrického vedení, před kterou vážně varuje NASA. Nebo kybernetický útok třeba ze strany Putinovy armády hackerů. Nějaký nepředvídatelný technologický zkrat. Předloni v Řecku se dělaly fronty u bankomatů, které kvůli dluhové krizi vydávaly pouze 60 euro denně. Bankovní pobočky na několik dní úplně zavřely. Jste si tak jistí, že se tohle nikdy nemůže stát u nás?
Přečtěte si předcházející díly Book of Change Jana Müllera:
Až se vypnou bankomaty, díl 3.
Až se vypnou bankomaty, díl 2.
Až se vypnou bankomaty, díl 1.
Co když přijde globální kolaps?
