A už to vypadalo tak dobře. Po fiasku ČSSD v krajských volbách její šéf a premiér Bohuslav Sobotka přemýšlel, jak se znovu udržet ve funkci – a jak tedy zlepšit volební výsledky. A v mlze uviděl „piráty“: mladší, vzdělanější a městské voliče, kteří v západní Evropě zpravidla volí, na rozdíl od Česka, levici.
Určitě i proto, že tam její kádry nevypadají ani nemluví jako hlavouni ČSSD (ti, když se chtějí na FB svézt s úspěchy našich biatlonistů, gratulují našemu „biathlonu“). Jenže pak se Sobotka svého plánu lekl. Aby oslovil „piráty“, musel by totiž hodně přemýšlet. Tyhle voliče neuplatíte nějakými sociálními dávkami, protože většinou ani nevědí, co to je. Jsou to drobné, co na ulici vybírají lidi v předklonu? Nebo snad diety, za něž si Sobotka koupil luxusní byt?
„Piráti“ žádné dávky nechtějí, jsou pro ně ponižující. Chtějí příležitosti, svobodu a levici zpravidla volí jen proto, že jsou ještě mladí a nevydělávají tolik, aby byli tak chamtiví jako my starší. Někdy se tomu taky říká volit srdcem. Možná i proto, že ve třiceti ho má většina z nás ještě zdravé a nepotřebuje bypass, který zbavuje soucitu s chudšími. Takže Sobotka otočil a místo „pirátů“ přišel s „daňovou revolucí“.
Ve skutečnosti samozřejmě o žádnou revoluci nejde, ostatně představte si Sobotku jako revolucionáře; na starého-mladého muže, co nezná slovo peníze, ale zásadně jen „prostředky“ (protože ty se rozdělují), je moc i evoluce. Premiér prostě jen rezignoval na jakýkoli program nových a lepších šancí a příležitostí a rozhodl se znovu voliče uplatit penězi jiných – konkrétně vyššími daněmi pro velké firmy a bohatší lidi. Mentálně se tak zase vrátil do Lidového domu.
Je s podivem, jak tak relativně mladý člověk (na politika) jako Sobotka může celý život nevidět dál než na nejpohodlnější politickou loupež, tedy vyšší daně pro všechny své nevoliče. Jeho plán totiž nijak nezlepší ekonomický výkon země, strukturu hospodářství ani příležitosti pro lidi. Sobotka prostě jen někomu sebere peníze a pošle je někomu jinému, což za něj klidně může udělat i pošta, pokud zrovna nebude stávkovat. Na tohle nepotřebujeme premiéra.
Přečtěte si další komentáře:
Navíc to určitě není řešení zvlášť pro Česko, kde v podstatě žije 10 milionů chudáků: podle posledních dat ČSÚ máme v průměru platy pod 40 procent průměru EU a v průměru na ně nedosáhnou dvě třetiny lidí. Takže nějaká ta stovka navíc z nižších daní by se hodila většině z nás. Na to ale nemáme. Problém Česka, kde už je tak vysoká zaměstnanost, že mnohé firmy nemůžou sehnat zaměstnance, jsou nízké platy.
Zeptejte se většiny Čechů, co chtějí k ježíšku, a víceméně uslyšíte stejnou odpověď: ne o dvě stovky nižší daně měsíčně nebo nějaký příplatek od úřadu, ale vyšší plat. Ostatně české platy výrazně kulhají za naším HDP na hlavu. Ten ale Sobotka nikomu nezajistí. Myslel jsem, že špatně slyším nebo jde o satiru, když jsem ho v České televizi slyšel zcela vážně říct, že jakmile víc zdaníme velké firmy, rozdají svým zaměstnancům vyšší platy.
Sobotkovou cestou vyšších daní pro vybrané firmy se zkusili vydat na Slovensku nebo v Maďarsku a výsledkem byl odliv kapitálu. Nejvíc tato opatření nakonec pocítili sami lidi - bohužel jen zcela opačně, než plánuje Sobotka. Navíc právě on by měl dobře chápat, proč jsou u nás pořád tak bídné platy; je to totiž právě ČSSD, jež z Česka udělala velkou a lacinou montovnu bez vyšší přidané hodnoty.
Lepší život ale bohužel nikomu nepřinese ani vyšší zdanění bohatších lidí. Byť ho ty úplně nejbohatší (ne nadprůměrně vydělávající) jistě unesou, aniž by museli spáchat sebevraždu. Problém Sobotky je, že nikdy nepřišel s plánem pro celé Česko. Místo něj vždycky jen přemýšlí, jak se udržet ve funkci, takže nakonec skončí s „programem“ pouze pro voliče ČSSD. A i těch nápadně ubývá.
