Bývaly doby, kdy hlavním volebním soupeřem ČSSD byla ODS. ČSSD své voliče tradičně šikovala varováním, že je ODS ožebračila, takže pak v případě volebního úspěchu ožebračila voliče ODS. Stačí ale pouhý pohled na nový volební slogan ČSSD a hned víte, kdo je jejím novým úhlavním nepřítelem. Stát není firma, varuje ČSSD voliče před hnutím ANO.
To je samozřejmě ironie. Zaprvé o řízení státu jako vlastní firmy ví své právě ČSSD, spolu s ODS ho tak řídila dlouhá léta. Že to i za ČSSD v rámci totálního protikorupčního tažení schytala téměř výhradně ODS, je jen historií. Svět prostě není fér. Zadruhé ale situace, kdy je ODS největším volebním soupeřem hlavně sama sobě, zásadně mění volební boj: ČSSD poprvé vede hlavní volební kampaň proti svému koaličnímu partnerovi.
A tedy i vlastní vládě, za jejíž činnost navíc ručí premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Stěží teď proto bude lidi strašit tím, že je vláda zkorumpovaná nebo olupuje lidi, protože by sám byl největším loupežníkem. ČSSD vždy ve volbách používala ekonomické cykly a personální ataky na šéfy ODS, z nichž dělala na billboardech Lucifery. I proto se mi v dnešní politické nudě tolik stýská po Jiřím Paroubkovi, černokněžníkovi politické negace. Bez něj už to není ono.
Tato metoda ČSSD perfektně fungovala v letech 1998 a 2002, kdy Česko přestalo být ekonomickým zázrakem a tehdejší šéf ODS a premiér Václav Klaus bohem. Nevyhrála s tím ovšem volby v roce 2006, kdy sice tehdejší šéf ODS Mirek Topolánek ještě na potkání netrousil své chlapské valašské vtipy, lidi už ale rozděloval celkem slušně. I voliči ČSSD se tehdy měli celkem dobře a Paroubek i udělal s tehdy vládní partají velmi slušný volební výsledek, volby ale přesto vyhrála ODS.
Teď je situace podobná: po rekordně dlouhé recesi a strašení dluhem, které Čechy vystrašily natolik, že si spoří na důchod už od narození, ekonomika i platy znovu rostou, lidé utrácejí a i méně kvalifikovaní voliči ČSSD nacházejí práci. To není pro ČSSD dobré; spíš se jí daří, když se všichni máme hůř. Možná by se proto měla ve vládě ještě o něco pokusit. Ostatně v programu má návodů na průšvihy víc než dost.
Přečtěte si další komentáře autora:
Přijď mezi nás, modrá je dobrá
Obtížnější pro ČSSD taky bude přesvědčit lidi, že vlastně nemají rádi nejpopulárnějšího politika a šéfa ANO Andreje Babiše. Ten je navíc mnohem zručnější politický marketér než Sobotka, jehož odsoudil do role věčného vládního usmiřovatele: Babiš nevynechá jedinou mediální příležitost, aby v rámci vlády nezatopil právě ČSSD. Své o tom vědí nejen ministři zdravotnictví nebo průmyslu za ČSSD.
ANO je navíc ČSSD politiky mnohem blíž než ODS, což stěžuje přímou konfrontaci. Babiš sedí chytře rozkročený kolem politického středu, čímž posouvá ČSSD doleva. Jenže tam pro změnu sedí komunisté, kteří hnětou svou poměrně stabilní partu méně šťastných lidí. A co hůř: ANO několikrát ukázalo, že umí volební kampaně mnohem líp než ČSSD; úspěšněji mobilizuje voliče a taky je podle potřeby krade jiným stranám.
Ostatně zeptejte se třeba ODS s TOP 09. Tak dlouho své voliče strašily Babišem, až jich k němu právě od nich přešlo nejvíc. Říkejme tomu třeba volební majstrštyk. V souboji s ANO ovšem ČSSD nehraje do karet ještě jedna věc: zatímco Sobotka pořád zkouší praktikovat starou dobrou třídní politiku, vede nejen v Evropě stále silnější politická dělicí čára mezi systémovými a protisystémovými stranami. A máloco je u nás systémovější než Sobotka, který je v politickém sytému od 18 let.
