Stará lidová moudrost, podle níž štěstíčko vždy snáší na větší hromádku, se pozoruhodně potvrzuje i u evropských dotací.
Podle přehledu čerpání za celé rozpočtové období od roku 2007 do roku 2013, který sestavily Hospodářské noviny, kasírovali největší dotace především čeští miliardáři a nadnárodní firmy.
Vlastence české i slovenské jistě potěší, že s více než dvěma miliardami Třineckým železárnám z impéria Tomáš Chrenka se mezi privátními čerpadláři podařilo jasně zvítězit nad dalšími v pořadí, hutěmi Arcelor Mittal indické ocelářské rodiny a nad francouzským koncernem Veolia. Ale ani dalším velkým postavám tuzemského byznysu se nevedlo. Na šestém místě jsou Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH Dana Křetínského a na devátém Techmania Science Center vlastníků plzeňské Škody.
Co je pozoruhodné, je až třinácté místo Lovochemie, nejlepšího koníka ze stáje našeho ministra financí Andreje Babiše. Jistě ho to mrzí. Ale to ještě nebyl ministrem. Nyní, co jeho zaměstnanec jménem Svazu chemického průmyslu vyloboval dotační tituly i pro velké chemické fabriky, jistě v novém rozpočtovém období zaútočí firmy Agrofertu na přední příčky žebříčku.
Přečtěte si další komentáře autora:
Marksistická vzpomínka na Drábka
Autor nepochybuje, že to byla osobní iniciativa pana Cingra a ministr financí, který poskytování dotací kontroluje, zde v žádném konfliktu zájmů není a nebude. A kdyby byl, tak ho rozhodně nezneužije. Že na tom ale nechce být hůře než Chrenek nebo Křetínský, je přece pochopitelné.
Při pohledu do tabulek hospodářských novin však zaujme ještě jedna věc. Takřka stejnou částku kolem půl miliardy jako Lovochemie získala z eurofondů Kanonie premonstrátů z Teplé. Že by to nebyl populismus, ale závistivá soutěživost, co vede ministra financí k nápadům na zdanění církevních restitucí? To by bylo, aby nám bohatá církev ještě ujídala z dotačního chlebíčka a ještě dostávali nějaké „reštitucie“.
