V posledních týdnech se investoři opět přestali bát rizika a začali nakupovat akcie, emisní povolenky či ropu. Konkrétně rozvíjející se trhy vyletěly jen za minulý týden o téměř čtyři procenta a akcie se tak dostaly na nejvyšší úrovně v letošním roce. Posílila rovněž cena ropy Brent, která už od svých minim ze začátku roku vyletěla o téměř šedesát procent na téměř 44 dolarů za barel.
Trhy ženou vzhůru dvě chiméry. První se týká toho, že ropní producenti se v neděli v katarském Dauhá dohodnou o zmražení těžby, které se bude skutečně dodržovat a bude mít dopad na trh. Druhá se týká stabilizace čínské ekonomiky.
V neděli budou některé producentské země ropy (bez světového těžařského lídra USA, Kanady, Číny, Brazílie a Norska) jednat o zmražení těžby na lednových úrovních. I kdyby se dohoda rozšířila o další země (předběžně se dohodly již v únoru Rusko, Saudská Arábie, Katar a Venezuela), tak to nemusí nic znamenat. Již v lednu se totiž těžilo na rekordních úrovních.
Írán se navíc k dohodě rozhodně nepřidá, protože potřebuje rozjet svůj ropný byznys po skončení mezinárodních sankcí, takže na trh bude dodávat ropu v největší možné míře. Právě omezením íránské těžby přitom podmiňuje stejný krok Saudská Arábie.
Americké firmy zpět ve hře
I v případě dohody nemusí být její vliv na trh dlouhodobý. Dohody mezi ropnými hráči totiž neměly dlouhé trvání. Právě Rusko je totiž porušilo v 90. letech i v roce 2001, kdy místo snížení těžby ji naopak zvýšilo.
Potíž je navíc v tom, že případný růst cen ropy by opět dostal do hry řadu amerických ropných firem, kterým se vyplatí těžit už na úrovních padesát dolarů za barel. Těžaři by okamžitě využily vyšších cen a uzavřely by dlouhodobé kontrakty. Následovalo by zvýšení těžby ropy, což by mělo na její cenu opět nepříznivý dopad. Ropa by se tak mohla držet relativně nízko po řadu let.
Čína patří mezi největší hrozby
Kromě ropy táhly nahoru světové burzy rovněž zprávy o čínské ekonomice. V pátek byly zveřejněny údaje o hospodářském růstu. Meziročně čínská ekonomika posílila o 6,7 procenta, což je nejméně od 2009. I tento růst byl navíc vykoupený pokračujícím růstem dluhů. V březnu totiž nové úvěry dosáhly výše 2,34 bilionu jüanů (8,7 bilionu korun).
V celé čínské ekonomice se pak nesplácené úvěry odhadují na nižší jednotky bilionů dolarů. Čína tak nyní patří mezi největší hrozby světové ekonomiky. Místo stabilizace by tak investoři měli spíše sázet na to, že na trzích vyvolá pořádnou bouři.
