Pokrytí krabiček cigaret nápisy varujícími před krutou smrtí doplněné odpudivými fotografiemi lidských vnitřností mají celkem prokazatelně nulový vliv na spotřebu cigaret a nikoho od prvního prásku neodradí. Nelze ani statisticky doložit jakýkoli pokles chorob spojovaných s kouřením. Mimochodem, stejný vliv je vysledovatelný i u zákazu kouření v restauracích.
Zřejmě na základě této pozitivní zkušenosti momentálně Evropská komise připravuje nařízení, které by stejným opatřením postihlo lihoviny. Známou plachetničku na tuzemském rumu mají zřejmě vystřídat cirhotická játra v originálním vybarvení s nápisem Chlast zabíjí a navíc rozvrací rodiny. To havíři v Karviné hned rozmlátí kalíšky a vyrazí na mlíko do cukrárny a začnou snídat místo dvanáctky Radka odvar z ostropeřce mariánského.
Sklony zachraňovat své spoluobčany, netušící, že jim cigareta, alkohol, husí škvarky či přeslazené kafe fakt huntují zdraví, má nemalá část populace odjakživa. Tito lidé vychází zřejmě z jakéhosi chorobného mesianismu „osvícených“, kteří mají neustávající nutkání zachránit všechny ty dementy, co nechápou, že se zaživa zabíjejí. A zachránit je třeba proti jejich vůli.
Nic proti, někdo rád holky, jiný vdolky. Problém je, když se tito spasitelé institucionalizují a svou marnou a fatálně neúčinnou misijní činnost začnou dělat na plný úvazek za peníze těch ožralých kuřáků a daňových poplatníků vůbec.
Zásadním znakem těchto vládami placených úředníků je, že zásadně nikdy nevyhodnocují výsledky přijatých opatření a neporovnávají je s vynaloženými náklady. Jediným měřítkem správnosti nového nařízení je jeho radikálnost a co největší popuzení dotčené veřejnosti.
Stálo by asi za nějakou zdravotnickou studii, nakolik peníze utracené byrokraty bojujícími s prastarými hříchy vyvolávají dlouhodobý stres daňových poplatníků a jak jeho míra přispívá k vzniku a rozšiřování kardiovaskulárních chorob a dalších civilizačních onemocnění. Možná by se ukázalo, že šedesát startek bez filtru a láhev slivovice denně, není o moc horší.
