Praha sice ještě nemá úplně jasno o metru D, už ale plánuje další tunely, tentokrát pro železnici, která by měla provrtat podzemí města skrznaskrz. Přibýt by měly nové podzemní vlakové zastávky na magistrále u budovy opery, na Náměstí Bratří Synků či na Karlově náměstí. Tunel Blanka byl podle všeho jen odvarem proti tomu, co se chystá.
Člověk by snad byl i rád optimistou a přistoupil na argumenty plánovačů skvělé budoucnosti. Neexistuje ale ani jedna indicie, proč věřit, že by to tentokrát mělo zafungovat.
Praha potřebuje dokončit městský okruh, potřebuje síť odstavných parkovišť, má před sebou zkrátka daleko více palčivějších dopravních úkolů, než stavět podzemní tratě pro vlaky. Fakt, že se díky nim lidé lépe dostanou z měst mimo Prahu do centra, je sice hezký, ale v Praze už pár let žádné barikády nejsou, do města se vlakem dostat dá, no a že si pak člověk musí sednout na metro nebo tramvaj, není zase takový průšvih.
Ale dost dojmů, pojďme se podívat na příběhy těch měst, která už něco podobného zkusila. A jsou to bohatší a pochybnými zakázkami méně prošpikované oblasti.
Přečtěte si o rychlodráze na letiště:
Draze a pomalu. Rychlodráha na ruzyňské letiště vyjde na 31 miliard
Příklad číslo jedna: Severojižní městská dráha v Kolíně nad Rýnem. Tunel pod historickým centrem má mít 6,6 kilometru a osm zastávek. Místo 600 milionů eur dosáhly náklady 1,2 miliardy eur a nemusí jít o konečné číslo. Budování se protáhne o několik let, a to zejména kvůli zřícení budovy historického archivu města a smrti dvou lidí. Dostavba se očekává v roce 2023.
Do podzemí se s železnicí pustili i ve Stuttgartu, když se zavázali vybudovat nejmodernější železniční uzel Evropy. S novými podzemními trasami a dvoupodlažním příměstským nádražím to trochu připomíná pražské ambice. Jenže místo plánovaných 2,6 miliardy eur jsou v Německu odhady už na 10 miliardách eur. Projekt měl fungovat v roce 2019, stěží se ale stihne rok 2022.
Jaké má Praha zkušenosti s tunely, asi není nutné připomínat. Přijít v téhle době a situaci s tak ambiciózním plánem vypadá, jako by si jeho tvůrci mysleli, že mluví k malým dětem bez přehledu a zkušeností, které rozveselí i ponožka na ruce místo maňáska.
Člověk ani nemusí umět moc počítat, aby si dosadil čísla do „pražské konstanty“: Jestli Praha říká, že se začne jezdit za dvacet let, bude to za třicet, a i když poměrně předvídavě nemluví o nákladech, je jasné, že to bude dvakrát dražší. Otazník zůstává jen v kolonce „kdo na tom tentokrát vydělá“. Tak vzhůru do tunelu.
Přečtěte si další komentáře autora:
