ČSSD, ODS a trochu nechtěně i KDU-ČSL odmávly „horkou“ volební kampaň. Lídr ČSSD Zaorálek se rozjel mezi důchodce, poslední voliče, co jeho uvadající partě zbyli. Lídr ODS Fiala si u brněnské sochy Jošta posteskl, že se v politice nemá ideově s kým utkat, chybí mu podobný velikán. Méně tradičně se do voleb vrhl šéf lidovců Bělobrádek: všem pejskařům mile vzkázal, že jejich mazlíčci „neumírají“, ale zásadně jen „chcípají“. Evidentně si vzpomněl na svůj předchozí džob jatečního inspektora.
Horkou kampaň ale může už brzy vystřídat nepříjemně ledová sprcha. Poslední volební výsledky i dlouhodobé trendy v průzkumech volebních preferencí totiž ukazují na bezprecedentní volební výsledek. A navíc takový, který zpravidla nosí politickou zkázu.
Dlouho u nás platilo, že se o volební vítězství praly ODS s ČSSD, které pak slepily vládu s menšími stranami, načež se koalice dřív nebo později nějak rozpadla. ODS s ČSSD mívaly ve volbách kolem 30 procent hlasů, načež v roce 2010 spadly k 20 procentům. A když voliči odměnili v roce 2013 ODS necelými 8 procenty, vystřídalo ji těsně za ČSSD druhé ANO. První dva z voleb spolu tehdy bezprecedentně uzavřeli koalici, nepočítáme-li někdejší „opoziční smlouvu“ mezi ODS a ČSSD.
Žádný podobný druhý letos nemusí být; druhá strana ve volbách si klidně může sáhnout na pouhou polovinu hlasů ANO. A může to být ČSSD, ale i KSČM nebo ODS. Ty všechny zaplňují prostor mezi 10-15 procenty. Pokud ANO nevyhraje tak jasně, aby buď vládlo samo, nebo ho ostatní nemohli obejít, může mít problém sestavit jakoukoli funkční koalici.
Politici jsou sice největší lháři na světě, jenže ODS a TOP 09 hrdě lákají voliče na odpor proti ANO. Ano, účast na moci a její ekonomické vytěžování nechá politiky klidně zapomenout i vlastní jméno, vláda ANO, ODS a TOP 09 je ale hlavně personálně nepředstavitelná. Zkázu by měla vepsanou už v DNA. Hned od prvního dne by šlo o tak obludný kanibalismus, že by vedle něj i spoluvládnutí ODS s TOP 09, které nakonec požralo obě, připomínalo civilizovanou hostinu.
Zaorálek: Založíme novou státní banku
O nic lepší ale nebude ani případné pokračování koalice ANO s ČSSD. Obě strany se ve vládě požírají od té doby, co pro ně přestala být hlavním soupeřem ODS. Kanibalismus je sice běžnou součástí politického boje, v koalicích ale moc nefunguje. Navíc patové povolební situace, plodící příliš kreativní řešení, historicky nepřinášejí nic dobrého: účast ve vládě s ODS kdysi rozdvojila zelené, vyvedla ze sněmovny lidovce a část z nich přejmenovala na TOP 09. Účast ve vládě s ODS a TOP 09 rychle pohřbila zlý sen o Věcech veřejných.
Vzít nyní případně do vlády nebo se jakkoli opírat o partnery typu Tomia Okamury znamená v lepším případě procházku minovým polem, v horším případě policejní vyšetřování. Nejspíš obojí současně. Ke komunistům má mentálně upřímně blízko ČSSD, součástí vládnutí s nimi by ale zřejmě muselo být obnovení RVHP a Varšavské smlouvy, akty stěží kompatibilní s naším členstvím v EU a NATO. Byť by si obě strany dobře rozuměly v tom, že jsou živnostníci a podnikatelé „paraziti“ a „darebáci“.
Česká politická scéna ještě nebyla tak rozbitá a úspěšně nenávistná jako nyní. Tradiční model dvou dominantních stran a jejich povolebních přívěsků padl a nový ještě nemáme. Volby tak můžou přinést ledovější sprchu než kdykoli předtím.
Přečtěte si další komentáře autora:
