„Neplatit zaměstnancům slušnou mzdu je darebáctví. Když někdo říká, že jeho byznys by zkrachoval kvůli minimální mzdě, vlastně říká, že není schopen podnikat tak, aby zajistil zaměstnancům normální život, a měl by přestat podnikat. To má pro naši zemi nulový význam,“ zamyslel se v souvislosti s požadavkem ČSSD na další zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun Lubomír Zaorálek.
Ministra zahraničí udělala ČSSD volebním lídrem, protože je prý dobrý rétor. Snad vedle partajního kolegy Milana Chovance, jemuž velká slova fakt nejdou, takže po osvobození Bohuslava Sobotky od nejvyšších partajních funkcí vede „jen“ stranu. Teď to Zaorálek potvrdil. Podnikatelé v oborech a regionech s nižšími platy, které se někdy blíží minimální mzdě, by podle něj měli s podnikáním seknout a zaměstnance vypustit na úřady práce.
Ohledně rad s podnikáním je Zaorálek povolaný kádr. Za komunismu studoval marxisticko-leninskou filozofii, která z podnikatelů taky dělá darebáky, a proto je v praxi podnikání pro jistotu zbavila. A něco společného má Zaorálek i s Marxem: i on jen plamenně řečnil, než aby pracoval, a radši se nechal vydržovat svým bohatým kumpánem Engelsem. Zaorálek se pro změnu nechává vydržovat všemi, co platí daně: čtvrt století se živí jako politik s nulovým významem pro zemi, můžu-li ho vykrást.
Nízké mzdy v Česku mají více příčin:
České firmy odvádějí za zaměstnance druhé nejvyšší poplatky v regionu
Proto upřímně věří, že i v soukromé sféře prostě vyděláte víc peněz tak, že si nějakým politickým výnosem zvýšíte plat. To jistě platí pro poslance, senátory, ministry a prezidenty, ne však v soukromé firmě. Ta nejdřív musí víc peněz vydělat. Zaorálek v tom ale není v ČSSD, jež chce minimální mzdu do roku 2022 zvýšit až na 16 000 korun, očividně sám - v Lidovém domě se poslední dobou nebezpečně inspirují.
Nad přínosem a „efektivním využitím“ živnostníků pro „tvorbu HDP“ se nedávno podobně třídně zamyslel i šéf Senátu za ČSSD Milan Štěch, zatímco bývalý ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek za sebou nechal nejvýraznější politickou stopu tím, když živnostníky označil za „parazity“. Pro rétory typu Zaorálka je přitom příznačné, že přílišné zvyšování minimální mzdy případně nejvíc ohrozí právě voliče ČSSD: tedy spíš méně kvalifikované zaměstnance produkující nižší přidanou hodnotu. Protože ti, co produkují vyšší přidanou hodnotu a mají za to i vyšší plat, se lupičů z ČSSD odjakživa děsí.
Macron bude jednat se Sobotkou a Ficem o mzdovém dumpingu.
Lidí s nízkým platem je navíc dost i mezi těmi, kteří se během současného hospodářského růstu proměnili z nezaměstnaných v zaměstnané. Ne že by samozřejmě některé firmy nemohly zaměstnance zaplatit líp, aniž by zkrachovaly, jak straší pravice. Navíc se to nyní děje i bez Zaorálka; s rostoucí ekonomikou a zaměstnaností logicky rostou i platy, a to včetně těch nižších. Víc tak nyní nedostávají tradičně jen státní lékaři, kteří jsou na permanentním odchodu na Západ, ale i pokladní, prodavačky nebo řidiči v soukromých firmách.
Všechno špatné ale pro něco dobré. Štěcha a podobné strašidelné kádry z Lidového domu samozřejmě nikdo ani nepodezřívá, že by opustili revoluční třídní boj a mentálně se přenesli do moderní doby. Zaorálek ale občas mohl někoho zmást. Teď víme, že i on to myslí s nenávistí k podnikatelům upřímně. Což ostatně k ČSSD nějak patří, jestli si ještě pamatujete billboardy s nebožtíkem Grossem.
Přečtěte si další komentáře autora:
