Čtyři měsíce před volbami se ČSSD pod tíhou propadajících se preferencí rozhodla přepřáhnout ve vedení strany. Premiér Bohuslav Sobotka opustí funkci předsedy sociálních demokratů a zároveň nebude ani volebním lídrem. Ještě před pár dny přitom sociální demokraté tvrdili, že se poučí od britských labouristů, kteří neuvěřitelným způsobem stáhli náskok konzervativců.
Podobným snům je však konec, protože ČSSD změnou ve vedení strany a na postu volebního lídra přiznává svou bezradnost, jak dál pokračovat ve volební kampani. Sobotka jistě udělal řadu chyb během vládní krize a při odvolávání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše z postu ministra financí, což odnesla zejména ČSSD.
Ale to rozhodně není důvodem pro radikální změnu a to jen krátce před volbami. Reálně na kampaň totiž zbývají necelé dva měsíce. Pokud mají volební poradci v Lidovém domě představy o tom, jak během léta zaplní mítinky ČSSD davy lidí, tak by na ně měli hodně rychle zapomenout.
Během dovolených totiž kampaň nebude mít smysl. Reálně tak na přesvědčení voličů zbývá září a necelý říjen, což je šibeniční časový interval. Domnívat se, že nový volební lídr Lubomír Zaorálek může předvést nějaký zázrak, by bylo krátkozraké. Jde vpravdě o zoufalý pokus, protože reálně se nemůže do voleb nic změnit. A upřímně řečeno: Zaorálek je možná charismatičtější lídr než Sobotka, ale tak o milimetr.
Pochopení i výsměch. Přečtěte si, jak na Sobotkův konec reagují politici
Problém ČSSD je totiž daleko hlubší. Jde o roky trvající boj dvou křídel: Sobotkova a takzvaných „lánských zrádců“ s výjimkou nynějšího výkonného šéfa ČSSD Milana Chovance, který se během lánského puče před čtyřmi lety přidal na Sobotkovu stranu. Za „zradu zrádců“ získal tehdy post ministra vnitra.
Právě Chovanec v minulých týdnech „čistil“ stranu dost neurvalým způsobem a to za Sobotkovy podpory. Výsledkem byla například revolta jihočeské buňky. Kanibalizace ČSSD si přitom všimli i její voliči.
Další potíží ČSSD je, že reálně nemá žádný program. Daňové změny, které představila, lze označit jako otřesné. O peníze by připravila střední třídu, přičemž nízkopříjmové domácnosti by na tom vydělaly pár stovek. V době svižného ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti trápí domácnosti jiné problémy, než řeší sociální demokraté, kteří si myslí, že si koupí voliče rozdáváním předvolebních úplatků. A tento program zřejmě ČSSD měnit nebude.
Přečtěte si další komentáře autora:
Mučedník a učedník
Co kuřáci netuší aneb Jak by s jejich zlozvykem zatočil volný trh, po kterém tolik volají
Nespolehlivý spojenec USA
Sobotkův dobrovolný odchod ale může mít pro sociální demokracii přece jen jednu výhodu. Babišovi zmizí ve volební kampani snadný terč. Nebude mít koho obviňovat z problémů OKD, které dával za vinu Sobotkovi, jež jako ministr financí privatizoval menšinový podíl státu fakticky do rukou miliardáře Zdeňka Bakaly a dalších investorů. Ostatně právě Babiš reagoval na odchod Sobotky dost podrážděně, když premiéra označil za zbabělce. Na stažení drtivého náskoku ANO to však stačit rozhodně nebude.
Zvláště, když i Zaorálek bude stejně jako Sobotka bojovat na dvou frontách: proti Babišovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Stejně jako Sobotka totiž Zaorálek „zradil“ Zemana během prezidentské volby v roce 2003, po níž potupený Zeman utíkal z Hradu zadním vchodem. A to prezident nezapomíná, což ostatně dal najevo, když měl po minulých volbách jmenovat Zaorálka ministrem zahraničních věcí.
Právě neustálé válčení na dvou frontách může být skutečnou příčinou odchodu Sobotky. Dobře ví, že ve volební kampani se povede řež na ostří nože. A do souboje bez rukavic se mu už jednoduše nechtělo.
O nejnovějším vývoji v ČSSD dále čtěte: