„Auta bez řidiče“ nebudou pro každého, alespoň zpočátku. Šéf vývoje autonomních vozů Volvo Cars odhaduje, že potřebné komponenty vyjdou na tolik peněz, kolik dnes běžně stojí celý malý vůz třeba typu Fabie.
Autonomní vozy bezesporu usnadní život v mnoha ohledech – ovšem pouze těm, kdo si je budou moci dovolit. V prvních letech po uvedení na trh rozhodně nelze počítat s tím, že by funkci samostatné jízdy nabízely i cenově dostupné modely. Technické vybavení potřebné ke schopnosti autonomní jízdy totiž výrazně navýší cenu auta.
„Cena bude záležet na objemu (výroby), ale hovoříme o drahých komponentech, které v součtu mohou snadno vyjít na deset tisíc liber,“ řekl Eric Coelingh, šéf vývoje autonomních vozů ve společnosti Volvo Cars, na konferenci v Londýně. Deset tisíc liber je při aktuálním kurzu přibližně 351 tisíc korun.
Radary, kamery, procesory…
Proč tolik peněz? Autonomní vůz bude potřebovat až devět kamer, stejný počet radarových snímačů a senzor typu lidar. Údaje z těchto vstupů bude zpracovávat a vyhodnocovat až pět počítačů s řádově vyšším výkonem, než mají procesory používané v dnešních autech.
Výpočetní výkon a množství senzorů však nejsou jedinými faktory, které budou stát za zvýšením výrobní a tedy i prodejní ceny autonomních vozů. Volvo počítá s tím, že takový automobil bude mít zdvojené některé systémy kriticky důležité pro bezpečnost jízdy – například čerpadla protiblokovacího systému nebo elektrické pohony řízení. (Filozofie zdvojení nebo dokonce ztrojení nejdůležitějších systémů se uplatňuje v leteckém průmyslu.) „Klademe velký důraz na bezpečnost, musíme tedy podchytit každou eventualitu včetně závažných poruch součástí, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti,“ cituje Coelingha britský motoristický magazín Autocar.
Volvo chce být mezi prvními výrobci automobilů, kteří uvedou skutečně autonomní vozy na trh. Od příštího roku bude testovat v běžném provozu až 100 autonomních prototypů velkého SUV XC90.
Autonomní auta budou bezpečnější
Švédská automobilka proslulá důrazem na bezpečnost si od autonomních vozů slibuje zejména další snížení nehodovosti. „Na základě nezávislého průzkumu bylo prokázáno, že má autonomní řízení potenciál velmi výrazně snížit počet dopravních nehod, který může v některých případech klesnout až o 30 %. V současné době je až 90 % havárií způsobeno chybou nebo nepozorností řidiče, což je aspekt, který s autonomním řízením zcela vymizí,” uvedlo už dříve Volvo.
Na vývoji autonomních vozů ve větší či menší tichosti pracují jak tradiční automobilky jako Mercedes-Benz nebo Ford, tak technologické společnosti typu Google či Uberu. A samozřejmě i Tesla. Potřebné snímací, vyhodnocovací a řídicí technologie jim dodává mimo jiné Panasonic, Blackberry nebo nVidia.
Odhady uvedení plně samostatných vozů do běžného prodeje se značně různí. Nejoptimističtější prognózy uvádějí, že auto schopné zcela samostatné jízdy na dálnicích bychom si mohli koupit už za rok či dva. Nástup bude ale pomalý. „Autonomní řízení bude zpočátku drahá příplatková výbava luxusních vozů,“ tvrdí ve své březnové zprávě pro investory analytická společnost Moody’s. Podle ní bude tato funkce v širším měřítku dostupná v běžných autech až okolo roku 2030, přičemž teprve okolo roku 2045 mají autonomní vozy tvořit většinu automobilového provozu ve Spojených státech.
Čtěte dále:
Nová Volva už nejsou „švédské tanky“. Sázejí na eleganci a nevtíravý luxus
