Pražský magistrát zvažuje vypovězení smlouvy firmě Delta Center
Holešovická tržnice je pozoruhodný úkaz. Unikátní industriální areál starý sto patnáct let, původně městská jatka, už od roku 1983 slouží především jako ošuntělé místo levného nakupování. V dobách minulých se pro něj lepší využití nenašlo. Pozoruhodné ale je, že k výraznější proměně nedošlo ani v posledních dvaceti letech. Přes několik dílčích změn místu dominují fádní stánky s levným asijským zbožím, leckdy nahuštěné do nepropustného chumlu tak, že se jim při průchodu tržnicí prostě nevyhnete. Některé z budov jsou prázdné a jejich špinavá okna celému místu propůjčují poněkud dekadentní ráz. I když v tržnici proběhly dílčí opravy, z velké části dál chátrá. A v jedné části tohoto svérázného světa, který je odjakživa majetkem města, už od roku 1996 čile prosperuje největší nevěstinec ve střední Evropě.
Záhada holešovického hampejzu
Přestože primátoři Jan Kasl a Pavel Bém museli nejednou vysvětlovat, jak je možné, že město získává nezanedbatelné příjmy zrovna z prostituce, mhouřili nad přítomností hampejzu v Holešovické tržnici dlouhá léta oči. Razantní řešení nepřišlo ze strany pražského magistrátu ani v roce 2001, kdy se veřejně hovořilo o obchodování s bílým masem, a v holešovickém nevěstinci dokonce proběhla policejní razie. Na dotěrné dotazy novinářů radní později většinou odpovídali, že správci tržnice, kterým byla až do roku 2006 firma Delta Climatizer, nemohou vypovědět smlouvu. Ta byla v roce 1995 uzavřena na neuvěřitelných 50 let.
Vedení města tehdy argumentovalo mimo jiné tím, že s erotickým centrem se počítá v generelu Holešovické tržnice. Ten v polovině devadesátých let schválili tehdejší radní a problematický podnik proto prý nejde dostat pryč tak snadno. Podle zdroje z pražského magistrátu se sice o revizi generelu mluvilo v roce 2002, když ale mělo dojít přímo k projednání, bod se na pořad rady nikdy nedostal.
Za vstřícností vůči bývalé správcovské firmě mohl být vztah pražských radních k jejímu majiteli. Jan Urbánek, o němž média v té době psala, že je napojen na klan Kočkových, v devadesátých letech sponzoroval ODS i lidovce. Urbánek byl mimo jiné také označován jako neoficiální majitel firmy E.R.O.C, která je provozovatelem zmíněného nevěstince.
Vůči současným izraelským majitelům správcovské firmy – nyní Delta Center – kteří ji vlastní od poloviny roku 2006, se však teď obrátil hněv radních. A náhle se zdá, že magistrát má mnohem větší pravomoci, než po celou dobu tvrdil. Právě si totiž nechává zpracovávat právní analýzu, na jejímž základě by smluvní vztah se správcem tržnice vypověděl. Důvodem je prodloužení smlouvy s provozovatelem nevěstince, firmou E.R.O.C.
„Nájemce se zavázal, že po uplynutí doby nájmu erotického centra nebude smlouva prodlužována ani sjednána nová. Došlo ale k ‚podrazu‘, protože pronajímatel byl uveden v omyl, že podnájemní smlouva je uzavřena na dobu do 31. 12. 2009, zatímco v té době již byl uzavřen dodatek, kterým byla doba podnájmu prodloužena až do roku 2025,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Nájemní smlouva s firmou E.R.O.C. však byla uzavřena již předchozím majitelem správcovské společnosti. „Nám nezbývá než její podmínky respektovat,“ tvrdí Andrej Čírtek, mediální zástupce společnosti Delta Center.
Dvojí metr z radnice
Magistrát byl ale k bývalému nájemci o poznání shovívavější i v dalších věcech. Firma Delta Climatizer například až do roku 2006 platila snížené nájemné ve výši 65 milionů korun, současný správce platí 109 milionů korun. Z nájemného si navíc bylo možné odpočítat investice vložené do rekonstrukce. „Zápočet byl možný pouze do celkové výše investic 840 milionů korun. Tato částka byla v letošním roce vyčerpána, a proto již další částky nebudou započítávány,“ uvedl Wolf. Při zevrubnějším pohledu na Holešovickou tržnici je ovšem na místě otázka, kde oněch 840 milionů korun je. Navzdory tomu, že se předchozí správce ve smlouvě zavázal k postupné rekonstrukci celé tržnice, která se do roku 2005 měla stát novým obchodním centrem, se nestalo nic. Mnohé haly chátrají a bez oprav zůstaly i podzemní chodby, které jsou rozpadajícím se reliktem někdejších jatek. „Za bývalého majitele se tady neopravilo téměř nic. Zřejmě měl úplně jiné plány,“ domnívá se Jan Štíhel, marketingový ředitel společnosti Delta Center. Úmyslem předchozího majitele bylo proměnit areál tržnice v parcelu, na které by mohl vyrůst velký developerský projekt. Pražští politici měli v plánu z chráněných třinácti budov vyjmout deset a mluvilo se o tom, že v atraktivní lokalitě na vltavském nábřeží vzniknou nové osmipatrové činžáky. Nejhlasitěji se o to tehdy zasazovali radní Jan Bürgermeister a Pavel Klega. V roce 2005 podal magistrát na ministerstvo kultury žádost, aby byl areál vyňat ze seznamu kulturních památek. „Plošné zapsání tržnice jako památky je nesmyslné. Když se tím areálem projdete, zjistíte, že tam jsou zapsány velikánské asfaltové plochy, objekty, které v podstatě nejsou památky,“ vysvětloval v té době kontroverzní záměr Jan Kněžínek, dodnes úřadující šéf magistrátního odboru památkové péče. Podle odborníků je ale i pouhá úvaha o demolici kterékoli části tržnice takřka rouháním: „V areálu není jen pár roztroušených industriálních památek, prostor bývalých pražských jatek je i v evropském srovnání mimořádným příkladem památky průmyslového dědictví právě jako celek. V tom je jeho unikátnost a také šance pro další využití – současně obchodní i kulturní. Každý jiný přístup je plýtváním peněz i dochovaných hodnot,“ řekl týdeníku Euro Benjamin Fragner, šéf Výzkumného centra průmyslového dědictví a zřejmě největší expert na průmyslovou architekturu u nás. Ministerstvo kultury rozhodlo v březnu 2006. Magistrátu nevyhovělo. O tom, jak mohl postoj ministerstva ovlivnit rozhodnutí vlastníků Delta Climatizer firmu o tři měsíce později prodat, lze jen spekulovat. Stejně tak se můžeme pouze dohadovat, jak nynější cenění zubů na nového správce Delta Center souvisí s dalšími plány radních. Není totiž vyloučeno, že se magistrát pokusí velkou část tržnice pro záměry developerů znovu uvolnit. Nová radní Alexandra Udženija, která má od minulého týdne na starost městské investice, nedokázala k záměru magistrátu nic sdělit. „Teprve se snažím zorientovat v situaci. O problémech Holešovické tržnice dosud nic nevím,“ uvedla.
Luxus i vietnamští stánkaři
Současný správce avizuje, že jeho cílem je proměna tržnice v nákupní centrum, které bude alternativou k velkým obchodním domům. Cesta k tomu ale bude těžká. Do tržnice sice nyní zavítá měsíčně 300 tisíc lidí, jejich kupní síla je však nízká, a proto nakupují nejčastěji u vietnamských stánkařů.
„O důstojném využití nemůže být bohužel ani řeč,“ odpovídá architekt Zdeněk Lukeš na dotaz, co si myslí o dnešní Holešovické tržnici. „Mohly by tam být kvalitní obchody, tržnice, ale na podstatně vyšší úrovni. Chtělo by to celý areál svěřit špičkovým architektům a inspirovat se taky v zahraničí, kde podobné industriální stavby dovedou skvěle a důstojně využít. Naposledy jsem to viděl v Brooklynském přístavu v New Yorku,“ popisuje svoji vlastní vizi.
Delta Center má zatím za sebou jen dílčí úspěchy. Podařilo se jí přilákat do areálu farmářské trhy, které se konají každých čtrnáct dní a s počtem stánků převyšujících stovku se staly vůbec největšími v Praze. „Máme také každodenně otevřené farmářské tržiště. Pronajato je tam celkem 80 prodejních stolů, kde farmáři nabízejí ovoce, zeleninu, koření, med a další produkty za příznivé ceny,“ tvrdí Štíhel. V areálu se také objevil první nájemce, který cílí na vyšší třídu. Jde o asijskou restauraci a klub SaSaZu. Díky němu do tržnice přicházejí návštěvníci, kteří by sem jinak nezavítali. „Myslíme si, že toto místo má obrovský potenciál, a jsme velice rádi, že jsme mezi prvními, kdo tuto lokalitu pomáhá proměňovat,“ říká David Šauer, generální manažer SaSaZu.
Izraelští majitelé klubu, kteří si právě tuto lokalitu zvolili jako nejlepší v Praze, věří tomu, že se brzy změní v místo odpočinku a zábavy s mnoha kluby, kavárnami a restauracemi. „Tato lokalita by měla dosáhnout takové pověsti, jakou má například ostravská Stodolní ulice. Skutečně se domnívám, že současná podoba tržnice je již pouhým dozvukem a obraz tohoto místa bude za pár let úplně jiný,“ věří Šauer.
Spojení denního prodeje s nočními aktivitami chválí i odborníci. „Oba koncepty vedle sebe mohou fungovat. Kromě SaSaZu je v tržnici Metropolitní divadlo a několik dalších barů a restaurací. Ideální by ale bylo, aby tyto oblasti byly čitelně odděleny. Měly by zde být vytvořeny i klidové zóny určené k odpočinku, dětská hřiště a příjemné denní kavárny a restaurace. V tom má tržnice zatím stále velké rezervy,“ myslí si Lenka Vodrážková, analytička realitněporadenské společnosti DTZ.
Majitelé skutečně mají v úmyslu lokalitu dál rozvíjet tímto směrem. Uvolnit by se měl především prostor, kde stojí stovky vietnamských stánků. Ty však budou mít i nadále v tržnici své místo. „Chceme je přesunout na jedno zastřešené místo. Jsou totiž velmi populární, a dokonce se sem na ně jezdí dívat zahraniční zájezdy,“ tvrdí Štíhel. O detailech dalšího rozvoje ale nechce dále mluvit. „Nechceme, aby se magistrát o našich plánech dověděl nejprve z médií a pak teprve od nás,“ tvrdí Štíhel, který naznačuje, že s magistrátem se jim nejedná právě snadno a opatrnosti není nikdy dost.
Opatrnost se projevila i ve chvíli, kdy se firma Delta Center dověděla, že týdeník EURO připravuje článek o jejích sporech s městem. Na dotaz, jaké vztahy mají s magistrátem, přišla až po týdnu velmi obecná a opatrnická odpověď: „Pražský magistrát považujeme za strategického partnera a spolupráce s ním je pro nás velmi důležitá. Vedeme s magistrátem, jakož i s radnicí Prahy 7 dlouhodobá jednání o budoucnosti tržnice a nutno říci, že všichni mají stejný cíl – přeměnu tržnice na atraktivní místo pro Pražany i zahraniční turisty.“
