Evropská komise zvažuje, že americké internetové společnosti Google vyměří další rekordní pokutu, a to kvůli loňskému obvinění ohledně operačního systému Android pro mobilní zařízení. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací.
Evropská komise loni v dubnu dospěla k předběžnému závěru, že Google v souvislosti s operačním systémem Android porušuje evropská antimonopolní pravidla a zneužívá svého dominantního postavení na trhu.
Google podle komise výrobce, kteří systém Android využívají, i operátory mobilních sítí omezuje mimo jiné požadavkem, aby na zařízeních byl předinstalován vyhledávač Google Search.
Google dostal od Evropské komise za zneužití dominantního postavení na trhu již koncem června rekordní pokutu 2,42 miliardy eur (zhruba 63 miliard korun). Tato pokuta se týkala obvinění z dubna 2015, podle kterého Google ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňoval vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek.
Přečtěte si o svízelích Google na domácí půdě:
Tichá válka o data. Google a FBI ji vedou po celé Zemi
Podle agentury Reuters se očekává, že pokuta za obvinění související se systémem Android bude ještě vyšší než červnový postih. Ten překonal předchozí rekordní pokutu ve výši 1,06 miliardy eur, kterou Evropská komise v roce 2009 vyměřila americkému výrobci čipů Intel.
Deset nejvyšších pokut, jaké kdy udělila Evropská komise
2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
2,42 miliardy eur - červen 2017 - americký internetový gigant Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek.
1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.
860 milionů eur - únor 2008 (původně 899 milionů eur) - americká softwarová společnost Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu (firma podle EK dostatečně nezpřístupnila informace o svých produktech rivalům, respektive jim za přístup k těmto technickým informacím účtovala neodůvodněně vysoké licenční poplatky.
832,4 milionu eur (původně 992 milionů) - únor 2007 - pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004.
790,5 milionu eur - listopad 2001 - osmi evropským a japonským výrobcům vitamínů za kartelové dohody v období září 1989 až únor 1999.
Přečtěte si také: