Roboti si jdou pro vaši práci. Tímto a podobnými hesly experti straší čím dál častěji pracovníky vykonávající manuální zaměstnání. Vize budoucnosti podle některých spočívá v automatizaci, sdílení a základním příjmu. V čínské továrně na elektroniku již většinu zaměstnanců roboti nahradili. A firma slaví úspěchy.
Když Karel Čapek svou divadelní hrou R.U.R ve dvacátých letech minulého století obohatil anglický jazyk o slovo robot, asi netušil, že se o jeho vizi pracujících automatů bude reálně uvažovat ani ne za sto let. Robotizace se kvapem blíží a zcela přirozeně zasáhne nejprve jednoduché manuální činnosti. Tam ale kariérní ambice robotů zdaleka nekončí.
Podle profesora oxfordské univerzity Michaela Osborna mohou být ohroženy i kancelářské profese, řidiči (nástup autonomních vozidel) či nižší management. O nástupu robotů do práce se živě diskutuje i v Evropě. Evropská komise si nedávno začala pohrávat s myšlenkou, že by měl zaměstnavatel za pracující stroje odvádět sociální pojištění. Měl by tak vyrovnat finanční výpadek v systému způsobený propuštěním živých zaměstnanců. Česko je přitom podle zprávy OECD (snad kvůli charakteru svého průmyslu) v míře ohrožení pracovních míst robotizací druhou nejvíce exponovanou zemí v Evropě.
Trh s roboty rostl
Světový trh s průmyslovými roboty narostl v roce 2015 na 248 tisíc jednotek. Ještě v roce 2009 přitom činil pouhých 60 tisíc. Největším odbytištěm pro roboty byla v roce 2014 Čína: na jejím území se jich tehdy prodalo téměř 60 tisíc. Čína coby levná montovna světa zatím v robotizaci spíše zaostává. Na tisíc pracovníků ve výrobě v jejích továrnách připadá pouze 36 robotů. Technologicky je pak na špičce se svými robotickými hotely Japonsko. V budoucnu by ale dle záměrů Pekingu měla právě Čína práci robotizovat masivně.
O rizicích robotizace čtěte více:
Budou roboti bezpeční? Incident v supermarketu vzbuzuje otazníky
V roce 2018 bude mít podle oběžníku MIT Technology Review Čína na svém území více než třetinu světových robotů. Čínský vládní plán se k robotizaci upíná coby k řešení pomalejšího růstu ekonomiky a reakci na zvyšující se mzdy zaměstnanců. Zavedení robotů do ostrého provozu sice vyžaduje zprvu velké investice, v dlouhodobém horizontu však vyjde levněji. Například výrobce elektroniky Foxconn plánuje v budoucnu nahradit roboty všechny své lidské pracovníky. Do roku 2020 pak chce ve svých čínských továrnách dosáhnout 30procentní robotizace.
Roboti do výroby
A práce jde robotům zjevně od ruky. Společnost Changjang Precision Technology Company vyrábějící mobilní telefony nahradila většinu svých zaměstnanců ve fabrice v Donguanu roboty poměrně nedávno. Výsledkem je, že se pracuje více, rychleji a s nižší chybovostí. Před důslednou robotizací pracovalo v továrně celkem 650 lidí. Nyní je to méně než desetina: pouhých 60. Produkce po zavedení automatů se zvýšila o 165 procent (z osmi tisíc vyrobených kusů na 21 tisíc). Pravděpodobnost defektu výrobku klesla o 80 procent. A firma počítá s nasazením dalších robotů. Podle manažera továrny Lo Weigianga by časem mohl počet lidských zaměstnanců klesnout na 20.
Podle mezinárodní organizace pro robotiku IFR je elektronika jedním z největších tahounu robotizace v Číně. Práci robotů ale začíná postupně čím dál tím více využívat i americký Amazon. Právě ten podle agentury Bloomberg odstartoval „robotí závody“ mezi společnostmi, když částečně automatizoval provoz ve svých skladech.
Přečtěte si komentář Ilony Švihlíkové k robotizaci:
Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím
