S výstavbou vlastního pavilonu a vývojem technologie na výrobu vody ze vzduchu pomocí solárních panelů počítá koncepce české účasti na světové výstavě v Dubaji v roce 2020. Po dnešním rozhodnutí vlády jmenuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) generálním komisařem pro Expo Dubaj Jiřího Františka Potužníka, který šéfoval už českému zastoupení na světové výstavě v Miláně a na jaře zvítězil ve výběrovém řízení pro nadcházející Expo.
S výstavbou vlastního pavilonu a vývojem technologie na výrobu vody ze vzduchu pomocí solárních panelů počítá koncepce české účasti na světové výstavě v Dubaji v roce 2020. Po dnešním rozhodnutí vlády jmenuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) generálním komisařem pro Expo Dubaj Jiřího Františka Potužníka, který šéfoval už českému zastoupení na světové výstavě v Miláně a na jaře zvítězil ve výběrovém řízení pro nadcházející Expo.
„Myslím, že nápad, se kterým jdeme, je opravdu pozoruhodný. My do Dubaje, kde voda je šestkrát dražší než benzín, přijíždíme s nápadem, jak vyrábět vodu ze vzduchu za pomoci solární energie,“ řekl po jednání vlády novinářům Zaorálek. Poznamenal, že čeští vědci se pokusí zkompletovat sadu vynálezů tak, aby Česko v Dubaji mohlo vybudovat oázu v poušti.
Podle šéfa české diplomacie na obdobných technologiích pracují i vědci kalifornské univerzity Berkeley či v Nizozemsku, jde ale i o náklady, za které budou dostupné. Potužník řekl, že ministři o koncepci, kterou navrhl, podrobně debatovali. Znovu by měl o postupu příprav Potužník informovat kabinet zhruba za půl roku. Na projektu se budou podílet České vysoké učení technické (ČVUT) a Akademie věd.
Deštník se solárními panely
Pavilon by podle návrhu měl mít podobu obřího deštníku, jehož střecha by byla osazena solárními panely a současně stínila půdu, kterou by zavlažovala vyrobená voda a pomáhala tak růstu mechu kultivujícího poušť. Na vývoji mechu spolupracují podle Zaorálka čeští vědci s Izraelci.
Všeobecná světová výstava se uskuteční v Dubaji za tři roky, v regionu Středního východu, Afriky a jižní Asie půjde o první takovou akci. Ústředním tématem bude „Spojování myšlenek, vytváření budoucnosti“.
Náklady na pavilon a expozici měly činit 250 milionů korun, další desítky milionů by podle návrhu mohly být investovány do okolí české budovy a doprovodných programů. „Přímo z rozpočtu počítá projekt se 160 miliony korun, 70 milionů zůstalo z Milána jako nevyčerpaná úspora, kterou bychom chtěli vyčerpat, a 20 milionů seženu ze soukromých zdrojů, podobně jako to bylo v Miláně,“ popsal Potužník finanční zdroje projektu. Podle Zaorálka se náklady státu na světové výstavy snižují, protože se daří zapojovat soukromé investory.
Voda byla jedním z klíčových témat českého pavilonu už v Miláně. Smontovaný byl z recyklovatelných modulů, které vyrobila vizovická firma Koma. Návštěvníci se v pavilonu seznamovali s Českou republikou, jejími kraji a českými úspěchy ve vědě a v moderních technologiích.
Přečtěte si také:
