Množství e-shopů na tak málo obyvatel způsobilo, že Češi jsou v online nakupování rozmazlení. Každý by chtěl zboží druhý den, neplatit za dopravu a nejlépe ještě dostat k nákupu dárek.
Borci z Východu
V používání internetu přitom Česko není světovým lídrem. V počtu domácností s připojením k internetu je podle posledních dat ČSÚ pod evropským průměrem, v elektronizaci státní správy kulhá v páté desítce světa, v možnostech zapojení do elektronické demokracie se nachází na 76. místě za Albánií, Filipínami či Saúdskou Arábií. O to zajímavější je, jak lidé ze země s takovým postavením začali na internetu podnikat.
Najít důvod, proč je Česko poseté e-shopy, se dá právě díky konkrétnímu příběhu novopečeného majitele internetového obchodu. Protože i jeho konkurenti, kteří dnes ve svých obřích virtuálních obchodních domech točí miliardy, začínali před pár lety úplně stejně.
Milan Štěpánek provozuje úklidovou firmu a při každém nákupu zboží se díval, jak slušné mají jeho dodavatelé marže. Udělal to nejjednodušší, co mohl. Přidal se na jejich stranu a to, o čem věděl, že dělají špatně, začal dělat na svém e-shopu jinak. „Všechno zboží je k dispozici na jedné stránce, člověk nemusí někde shánět chemii a jinde mopy. Máme zásobený sklad a nemusíme lhát zákazníkům o dodacích lhůtách. Klidně zboží přivezeme i přímo na místo, kde úklidová firma právě pracuje, aby nemusela zboží vozit z centrály,“ popisuje.
Zařídit si e-shop navíc nestojí moc peněz. Platformy, na kterých fungují, se dají sehnat už hotové za tisícikoruny. Pokud chce pak majitel zvýšit nebo spíše „nakoupit“ návštěvnost webu, může ho to vyjít i na statisíce, to ale není případ Vládce mopu. Větší investice, které Milan Štěpánek musel udělat, tak šly jen do nového spolehlivého auta a zaměstnankyně, která má e-shop na starosti. „Do budoucna chci získat slušný podíl na trhu,“ plánuje podnikatel.
| 36 800 | e-shopů funguje v současné době v Česku. Meziročně je to zhruba o procento méně. |
|---|---|
| 80 % | je celkový nárůst počtu e-shopů od roku 2010 do roku 2015. |
Podle statistik je nyní v Česku přibližně 36 800 e-shopů a drtivá většina z nich je podobná tomu, který začal provozovat Štěpánek. V přepočtu na obyvatele se tak Česko podle lidí z oboru řadí mezi země s největším počtem e-shopů na hlavu. „Na důvod se těžko přichází. Já si myslím, že to je hodně ovlivněno tím, že spousta lidí předpokládá, že jde o snadný způsob vydělání peněz, a my Češi tak nějak vždy radši volíme snadné cesty. Ono to tak v praxi samozřejmě není a většina těch e-shopů se nedostane ani k několikamilionovému obratu,“ komentuje Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK).
Data o e-shopech mu dávají za pravdu. Celá třetina jejich celkových obratů připadá na první velkou pětku a trh je velmi konsolidovaný, jak řekl šéf srovnávače Heureka Tomáš Braverman na nedávné konferenci ShopCamp. Zároveň se podle čísel Heureky zdá, že co se týče počtu e-shopů, je Česko na vrcholu a už jich nebude přibývat. Meziročně jich dokonce o procento ubylo.
Potraviny letí
Co ale roste, je objem peněz utracených na internetu. Podle dat APEK byl ještě v roce 2012 obrat českých e-shopů na hodnotě 51 miliard korun, za tři roky tak do loňska vyrostl o třicet miliard. A podle všeho bude na internetu ještě lépe. „Letos sledujeme trend v prodeji zboží online opět rostoucí, a to kolem 20 procent. Osobně jsem očekával, že se tempo růstu zpomalí na 15 procent, ale není tomu tak. Sám jsem velmi zvědavý, jak se bude křivka vyvíjet v následujících letech, ale předpokládám, že bude neustále rostoucí,“ říká Jan Vetyška.
Nahoru by měly jít všechny segmenty trhu. Méně prodej bílé techniky, tedy praček, myček či lednic, a rychleji pak online prodej potravin. Růst má i prodej módy. Britská společnost Verdict Research dokonce vyhodnotila Česko jako jednu ze tří evropských zemí, kde se trh s módou bude nejvíc rozvíjet. Češi totiž utrácejí za oblečení kolem dvou a půl procenta ze svých příjmů. V okolních zemích, jako jsou Polsko nebo Německo, je to výrazně nad čtyřmi procenty. Největším českým e-shopem je Alza zakladatele Aleše Zavorala (ano, ze zkratky jeho jména vznikl název firmy). Vloni měla firma 14,5miliardový obrat, což byl meziroční nárůst o 24 procent. Firmě k tomu pomohla expanze na zahraniční trhy.
Konkurence e-shopů hýčká zákazníky. Čtěte:
Obchodní centra dozrála, touží po faceliftu
Na přední pozice patří i Mall.cz, jehož příběh ale naznačuje, že všechna naleštěná čísla o obratech mohou mít také svoji druhou tvář. Mall dnes patří investorské skupině Rockaway zakladatele Jakuba Havrlanta. Pod Rockaway spadají ještě například dovolenková Invia.cz, taxíkové Liftago nebo srovnávač cen Heureka. Mall zakládali v roce 2000 ještě pod jiným názvem Ondřej Fryc, Petr Burcal a Jan Menšík. Jak postupně obchod rostl a expandoval do zahraničí, neslo to své náklady. Zakladatelé tedy sháněli investory, až většinu ovládl jihoafrický Naspers.
A podle všeho ta spolupráce příliš neklapala, což se na Mallu projevovalo. Firma prodělávala desítky milionů ročně, a i když se dařilo sumu v posledních letech snižovat, Rockaway koupil Mall a Heureku dohromady za 5,4 miliardy korun, přičemž jen za samotný Mall zaplatil předchozí vlastník, jihoafrický Naspers, 5,7 miliardy.
Odborníci se přesto na obchod nedívají jako na prodělečný. „Vše je otázkou poptávky a nabídky. Hospodářské výsledky Mallu neznám do detailů, ale předpokládám, že když společnost vybuduje za stovky milionů inovativní logistické centrum, obratově roste o desítky procent, tak je logické, že může být v červených číslech, ale to je jen účetní pohled,“ říká Jan Vetyška.
Bohatí už vědí
Více než osmdesátimiliardový obrat českých e-shopů samozřejmě nenechává chladným majetné investory. Například nákup Mallu zajistili financováním miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč spolu se skupinou PPF. Co se týče přímých investic, často se do nich pouštějí ti, kteří sami úspěšný internetový byznys udělali. Například Tomáš Čupr, nový člen investorské skupiny Enren, má za sebou vybudování veleúspěšného Slevomatu. Nyní se soustředí na projekt Rohlik.cz.
Dalším zajímavým počinem v režii Enrenu je pak projekt Twisto. Funguje trochu jako kreditní karta, za zákazníka zaplatí předem online nákup. Byť je to pro investory rizikové, projekt má svou cenu v tom, že se na něm dá otestovat a dotáhnout k dokonalosti systém hodnocení důvěryhodnosti zákazníků. Ten se dá pak samostatně nabízet bankám nebo pojišťovnám.
Kromě skupin Rockaway a Enren je třetím velkým držitelem internetových obchodů společnost Miton. V portfoliu má e-obchod s bytovými doplňky s názvem Bonami nebo módní Glami. V Rohlíku se pak potkávají s Enrenem a Čuprem, podobně jako v Twistu a Slevomatu.
Na módu také vsadil e-shop Zoot zakladatelů Ladislava Trpáka a Oldřicha Bajera. Ten razí koncept kombinace e-shopu a kamenné prodejny nebo přesněji výdejny zboží. Je to účinná taktika. Lidé si mohou oblečení po síti objednat, v obchodě vyzkoušet a pak se rozhodnout. Konvenuje to s tím, co na konferenci ShopCamp říkal UX designér Jan Kvasnička. Množství e-shopů na tak málo obyvatel způsobilo, že Češi jsou v online nakupování rozmazlení. Každý by chtěl zboží druhý den, neplatit za dopravu a nejlépe ještě dostat k nákupu dárek. Ale na druhé straně, proč ne.
Čtěte dále:
