Polský správce plynovodů Gaz-System navrhl odklad projektu plynovodního propojení s Českem na rok 2020. Stork II proto přišel o evropskou dotaci a jeho budoucnost je nejasná.
Stork II měl společně s plynovodem Moravia propojit plynovodní trasy na jihu Evropy s těmi severními. Pro českou stranu to kromě jiného znamenalo příležitost připojit se k polskému terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Svinoústí, kam se dováží LNG z USA, Saúdské Arábie či Kataru.
Ačkoli česká i polská strana ještě v květnu s projektem počítaly, dnes je všechno jinak. Projekt naráží na neochotu polské strany. „Jelikož náš polský partner, společnost Gaz-System, navrhl odložit implementaci projektu Česko-polského propojovacího plynovodu nejméně na rok 2020, musíme pečlivě zanalyzovat všechny důsledky této nové situace, včetně těch regulačních,“ uvádí pro Euro.cz Zuzana Kučerová, mluvčí společnosti Net4Gas, která měla plynovod budovat na české straně.
Projekt kvůli odkladu přišel o možnost financování z evropských zdrojů. Ty v minulosti získal z programu Connecting Europe Facility. Jako strategický evropský projekt mohl čerpat až 400 milionů eur, tedy asi 10,8 miliardy korun. Odkud na projekt investoři v případě budoucí výstavby plynovodu seberou peníze, je teď nejasné. „Společnost Net4Gas se rozhodla, že nepodá žádost o evropské prostředky v rámci 2. výzvy programu Connecting Europe Facility 2016. Nyní konstruktivně jednáme s naším polským partnerem, společností Gaz-System, a s českým regulátorem o tom, jak s projektem pokračovat,“ říká Kučerová.
Nerovná pozice
Původní plán začít stavět v roce 2018 je passé a není ani jisté, zda se s projektem vůbec začne. Důvodem je změna názoru polské vlády na Stork II. Ta budování podmiňovala zastavením pokračování projektu Nordstream II, který má zvýšit kapacitu plynu přepravovaného do Evropské unie z Ruska. Několik zemí však v konkurenčním projektu s Moskvou spolupracuje, což se Polákům nelíbí.
„Projekty plynovodu Stork II a s ním souvisejícího plynovodu Moravia představují jednu z nejdůležitějších investic v desetiletém investičním výhledu provozovatele přepravní soustavy, společnosti Net4gas. Jedná se však o plně privátní firmu na rozdíl od investora polské části plynovodu, společnosti Gaz-System, jež je naopak plně ovládána státem. Možnosti polské a české státní správy ovlivnit realizaci projektu jsou tedy rozdílné a vyplývají právě z rozdílné formy vlastnictví obou přepravců,“ popisuje bezmoc české vlády mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Úloha české státní správy je tedy omezena jen na diplomatickou podporu projektu směrem k polským státním orgánům i Evropské komisi.
Plynovod má mít podle projektové dokumentace přepravní kapacitu 13,7 milionu metrů krychlových denně směrem do Polska a 19,6 milionu metrů krychlových denně směrem do Česka. Na českém území má být dlouhý 207 kilometrů.
Čtěte také:
