Němci přestali automaticky dotovat obnovitelné zdroje. Zvýhodněnou výkupní cenu získají jen ty projekty, které v aukci podají nejnižší nabídku. Do dražeb se plánuje zapojit i ČEZ.
Energetická skupina ČEZ v uplynulých měsících vstoupila na západoevropský trh s větrnou energií. Poté, co investovala do větrných farem v Německu a projektů ve Francii s garantovanou výkupní cenou, se chystá zúčastnit i německých aukcí. „Některé elektrárny jsme koupili se zaručenou výkupní cenou, nyní se už dělají aukce. U toho ČEZ nemůže chybět,“ řekl týdeníku Euro generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Německo letos přestalo větším obnovitelným zdrojům automaticky poskytovat garantovaný výkupní tarif. Místo toho soutěží investoři o nabízený instalovaný výkon v aukcích. Ten, kdo nabídne nejnižší částku za kilowatthodinu z budoucí elektrárny, získá nárok na vysoutěženou cenu a může větrný nebo solární park postavit.
Německý regulační úřad Bundesnetzagentur se letos na podzim chystá dražit ještě 150 megawattů na energii z biomasy a 200 megawattů pro sluneční elektrárny. Pro ČEZ by však mohl být zajímavý především výsledek listopadové aukce, kdy se investoři poperou o 1000 megawattů větrníků na souši.
Právě na on-shore věterné elektrárny se ČEZ zaměřuje. Podle mluvčího Romana Gazdíka s nimi má největší zkušenosti díky svému obřímu rumunskému větrnému parku Fântânele-Cogealac. Pro účast v německé dražbě je však potřeba mít připravený projekt i se stavebním povolením. Tak daleko ještě ČEZ není, v listopadu se tak s největší pravděpodobností ještě nezapojí.
Větrníky na moři úplně bez dotací
Vůči novému systému panovala v Německu původně velká skepse, která se však nepotvrdila. Z několika prvních aukcí je zjevné, že investoři jsou ochotni jít ve svých nabídkách velmi nízko. Cena za obnovitelné zdroje se tak už značně přiblížila konvenčním elektrárnám a v některých případech mají vzniknout výhradně na tržní bázi.
Například při první květnové dražbě na větrníky na souši klesla nejnižší nabízená cena na 5,25 centu za kilowatthodinu. Loňská zaručená výkupní cena byla přitom na úrovni 8,5 centu za kilowatthodinu, energie z větru tedy díky otevřené soutěži zlevnila o třetinu. Podobně dopadly i nabídky u fotovoltaických parků.
Stavba větrných turbín: milionový byznys pro techniky bez závratí
Největší překvapení však přinesl výsledek první aukce větrníků na moři. Německý energetický obr EnBW a dánský Dong totiž podali nulovou nabídku. Počítají tedy, že pro chystané parky s plánovaným termínem zprovoznění v roce 2024 si už vystačí zcela bez dotací. Doposud přitom měly mořské větrníky nárok na podporu až 20 centů za kilowatthodinu.
Dobrá zpráva pro německé spotřebitele, kteří stejně jako Češi dotují zelenou energii vyššími účty za elektřinu, je už méně pozitivní pro investory. Ukazuje se, že doba, kdy investice do zelené energetiky v Německu byly mimořádně výnosné, je už pryč. Nepropásl ji jen ČEZ, ale i velké německé energetiky, které se nyní snaží ztracený čas dohnat.
ČEZ má v tuto chvíli v Německu větrníky o celkovém výkonu 133,5 megawattu. Ve Francii investoval do devíti projektů, které po dokončení budou mít výkon 101,8 megawattu. Kolik do větrných farem ČEZ celkem investoval, společnost nezveřejnila.
Dále čtěte:
