ČEZ se zbavuje ziskové elektrárny. Počerady loni vydělaly 439 milionů

21. 4. 2017

Uhelné elektrárny v majetku skupiny ČEZ jsou stále ziskové, i když oproti situaci před třemi a více lety už to není taková sláva. Platí to i v případě Elektrárny Počerady, která je v posledních týdnech středem pozornosti díky plánovanému odprodeji. Loňský rok uzavřela s čistým ziskem 439 milionů korun.

Jak lze dále vyčíst v právě zveřejněné výroční zprávě společnosti ČEZ, oproti loňsku v elektrárně topili pod kotlem více než v předchozích letech. Elektrárna Počerady vykázala meziroční nárůst tržeb o 44 procent na téměř 7,7 miliardy korun. ČEZ totiž musel více vytěžovat své uhelné bloky, aby nahradil neplánované výpadky výroby v jaderných elektrárnách.

Také zisk se oproti předchozím rokům zvýšil. Za rok 2015 vykázala sledovaná elektrárna čistý zisk 262 milionů korun, o rok dříve byla dokonce ve ztrátě 624 milionů korun. Zato v roce 2013, kdy byla úroveň tržních elektřiny výrazně výše než dnes, se zisk nejvýkonnější uhelné elektrárny v Česku vyšplhal na 3,5 miliardy korun.

Představenstvo ČEZ prodej Počerad podpořilo:

Představenstvo ČEZ podpořilo prodej elektrárny Počerady, aktivistům navzdory

Z výroční zprávy lze zjistit také ziskovost dalších uhelných elektráren, které ČEZ vyčlenil do samostatných dceřiných firem. Severomoravská Elektrárna Dětmarovice se vrátila od ztrátového hospodaření do kladných čísel, když vydělala 260 milionů korun po zdanění. Dokonce i malá a značně zastaralá uhelná elektrárna Tisová na Sokolovsku, kterou ČEZ k datu 2. ledna letošního roku prodal Sokolovské uhelné, vykázala za loňský rok čistý zisk 347 milionů korun.

Prodat či neprodat, to je otázka

Zatímco prodej Elektrárny Tisová proběhl bez větší mediální pozornosti, připravovaný prodej Počerad se stává jedním z hlavních témat (nejen) ekonomických médií. Vyjadřují se k ní ekologové, občanští aktivisté i politici. Elektrárnu zatím vlastní ČEZ, který má na výběr ze dvou variant.

Podle té první ji nechá dožít a v roce 2024 ji zavře. Takový scénář je v souladu s klimatickou a energetickou politikou Evropské unie, ale pro zaměstnance elektrárny a lomu Vršany na Mostecku to bude špatná zpráva. Lom by přišel o hlavního odběratele uhlí a byl by zralý na zavření.

Vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem proto vyjednává o možném prodeji elektrárny. Kupujícím má být vlastník lomu Vršany – miliardář Pavel Tykač. Díky důkladnější údržbě by mohl elektrárnu provozovat do roku 2030, v případě komplexní modernizace ještě déle.

Elektrárna Počerady
tvoří ji 5 bloků po 200 MW výkonu spaluje málo výhřevné hnědé uhlí z lomu Vršany na Mostecku za rok vyrobí 5 až 7 miliard kilowatthodin elektřiny spuštěna do provozu v letech 1970-77, odsíření kotlů proběhlo v letech 1994-96 v roce 2012 ji ČEZ vyčlenil do dceřiné firmy, aby tím usnadnil případný prodej

Obě strany transakce se shodují, že ČEZ má za prodej elektrárny získat bezmála 10 miliard korun. Vedle kupní ceny dohodnuté na 4,5 miliardy korun má ČEZ až do roku 2023 prodávat elektřinu vyrobenou v kotlích Počerad, kterou za nákladovou cenu nakoupí od Tykače. Tím může získat dalších až pět miliard korun.

Ostře proti prodeji se vyjadřují někteří z menšinovích akcionářů ČEZ. „Prodej se odehraje v nejhorší možné době. ČEZ by měl počkat na výsledek voleb v Německu, které určí další osud uhelné energetiky ve střední Evropě,“ říká investor a analytik Michal Šnobr a dodává, že skutečný problém je v nevýhodné smlouvě o odběru uhlí, kterou ČEZ podepsal s Vršanskou uhelnou v březnu 2013.

Ještě hlasitěji dávají najevo svůj nesouhlas ekologičtí aktivisté. Ti upozorňují, že delší provoz elektrárny spalování uhlí je v rozporu s Pařížskou klimatickou dohodou, kterou Česko podepsalo. Vedle globálních dopadů upozorňují i na ty lokální. Každý rok spalování uhlí navíc přinese větší znečištění ovzduší a další poškozování zdraví obyvatel v Ústeckém kraji.