Šéfové ČEZ se rádi chlubívali mapou s oranžově vyznačenými státy, kde česká energetická skupina aktivně působí. Jenže oranžová zóna, sahající od Polska po Turecko, se rychle zmenšuje. ČEZ se stáhl z Maďarska a nyní zvažuje prodej svých aktivit v Bulharsku a Turecku.
Jak na dnešní tiskové konferenci uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, v případě bulharských společností se od potenciálních kupců sešly poměrně atraktivní cenové nabídky. „Z těchto nabídek vybereme tři nejlepší na takzvaný shortlist a s těmito zájemci budeme vyjednávat,“ dodává Beneš.
Podle informací bulharských médií vyjádřily v dubnu zájem čtyři místní společnosti a také dva zahraniční zájemci - rumunská Electrica a česká energetická skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře. Na prodej je rozvodná síť CEZ Razpredelenie v západní části země, dodavatel elektřiny CEZ Electro Bulgaria i odstavená uhelná elektrárna ve Varně.
Naopak možný prodej aktivit v Turecku (jedná se o 50 procent v distribuci elektřiny v regionu Sakarya a 37 procent ve ztrátové elektrárenské firmě Akenerji) zatím nechce vedení ČEZ blíže komentovat. Zatím prý jen reaguje na zájem ze strany nejmenovaného investora.
Čtěte více o hospodaření ČEZ v Turecku:
Turecké starosti ČEZ: elektrárna Egemer prodělala přes tři miliardy
Vypořádaný je naopak odchod z maďarského trhu. V dubnu totiž ČEZ využil svého práva a vyměnil konvertibilní dluhopisy za svůj podíl v rafinerské společnosti MOL. Balík 7,5 procenta akcií v maďarské rafinerii nabyl ČEZ v roce 2007, kdy obě společnosti uzavřely dohodu o strategickém partnerství a společných projektech v energetice. Jenže z těchto plánů nakonec nic nebylo.
Podle vyjádření ředitele Beneše přinese prodej akcií MOL zisk 4,5 miliardy korun. I díky této transakci dosahuje prognóza čistého zisku Skupiny ČEZ za letošní 17 miliard korun. Bez prodeje aktiv a dalších mimořádných položek by hodnota zisku byla nižší - přibližně 12 miliard.
Skupina ČEZ neomezuje své aktivity jen v zahraničí. Na přelomu loňského a letošního roku prodala Elektrárnu Tisová společnosti Sokolovská uhelná. Díky tomuto prodeji a rozpuštění rezerv na obchodní spory se Sokolovskou uhelnou vykázal ČEZ mimořádný zisk zhruba 700 milionů korun.
ČEZ do roku 2035 odstaví více než polovinu uhelných zdrojů
Mnohem významnější transakce je právě teď na pořadu jednání. Ve čtvrtek 18. května má dozorčí rada polostátní energetické společnosti hlasovat o prodeji Elektrárny Počerady firmě Vršanská uhelná, za níž stojí finančník Pavel Tykač. Dohodnutá kupní cena dosahuje 4,5 miliardy korun, dalších až pět miliard může ČEZ získat později díky exkluzivnímu odběru elektřiny z prodané elektrárny.
Pro úplnost se sluší dodat, že ČEZ nejen prodává, ale také nakupuje. Na konci loňského roku získal portfolio větrných elektráren v Německu o celkovém výkonu téměř 100 megawattů. Pokračuje též v expanzi na trhu energetických služeb, což zahrnuje i akvizice firem z tohoto rostoucího oboru.
Čtěte také:
Fantomas se zlobí. Beneš provádí v ČEZ čistky
