Letošní sklizeň chmele v Česku bude podle odhadů minimálně šest tisíc tun. To je proti loňsku o čtvrtinu více, rok se tedy podle pěstitelů poměrně vyvedl. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.
Do budoucna se pěstitelé obávají nařízení Evropské komise, které zamezuje používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů používaných k hubení hub. Od roku 2018 by měli používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice. To je na zamezení houbových chorob podle Hejdy málo.
„Pokud by u nás platilo toto nařízení již v letošním roce, znamenalo by to konec pěstování chmele v ČR,“ uvedl Hejda. Podle něj se v současnosti používá přibližně osm kilogramů mědi na hektar, pěstitelé by tak fungicidy museli omezit na polovinu. V letošním roce podle něho tyto houby, tzv. peronospory, které napadají chmel, vykazovaly mimořádnou aktivitu.
Jiné způsoby ochrany podle Josefa Patzaka z žateckého Chmelařského institutu nejsou efektivní. Biologická ochrana, kdy se na chmelnice nasadí jiná houba, která peronosporám konkuruje, podle něj příliš neúčinkuje.
O český chmel je zájem. Přečtěte si rozsáhlý článek týdeníku Euro:
Pěstuj chmel, zachráníš pivo
Letošní rok byl podle pěstitelů plný výkyvů. Na přelomu května a června zničily kroupy zhruba 150 hektarů chmelnic. Na přelomu července a srpna spadlo kvůli bouřkám se silným větrem na Moravě 23 hektarů chmelnic. „Desítky dalších štoků popadaly a musely být znovu zavěšeny,“ dodal Hejda.
Chmel se letos pěstoval na 4775 hektarech, meziročně byla plocha o 153 hektarů vyšší. Plocha chmelnic roste třetím rokem za sebou, na minimu byla v roce 2013. Největší podíl má odrůda Žatecký poloranný červeňák, která je sklízená ze zhruba 88 procent plochy.
Chmelaři podle Hejdy řeší problém s pracovníky, kterých není dostatek. Snaží se přijímat zájemce například z Ukrajiny.
Loňský rok byl kvůli extrémnímu suchu a teplu pro pěstitele chmele zřejmě dosud nejhorší, sklidili jen 4,8 tisíce tun. „Za poslední čtyři roky jsme měli tři špatné sklizně,“ dodal prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavel Šponer. Podle něj se konečně letos podaří uspokojit zahraniční zákazníky. „Pokud letos bude sklizeň na horní hranici, tak by mohlo zbýt i na tzv. volný trh,“ řekl prezident. Naprostá většina úrody je dlouhodobě nasmlouvaná.
„Smlouvy se zahraničními pivovary se dělají hlavně na tři, méně pak na pět až sedm let,“ podotkl Šponer. Trh tak podle něj reaguje na kvalitu a objem sklizně s několikaletým zpožděním. Obchodníci kvůli minulým horším úrodám vyplácejí pěstitelům v posledních letech každoročně o pět až deset procent více. Poptávka po chmelu se navíc dlouhodobě zvyšuje, například v Česku stále více produkují minipivovary, které své výrobky chmelí několikanásobně. Sklizeň je podle prezidenta prakticky nasmlouvaná do roku 2020, nyní se kontraktují léta 2021 až 2023.
Stát podle pěstitelů přispívá na závlahy, problémem jsou ale podle Hejdy nedostatečné zdroje vody. „V současné době je 30 procent ploch pod závlahou, ale možnost využití je jenom deset procent, například loni v létě byly zákazy čerpání spodní i povrchové vody kvůli suchu,“ vysvětlil. V chmelařských oblastech se ale podle něj začínají objevovat vodní plochy, které nejsou určeny na produkci ryb, ale pouze jako vodní zdroje.
Čtěte dále:
Miliardový souboj o Prazdroj
Miliardář z minipivovaru. Ken Grossman se veze na pivní vlně
Kde se plzeň čepuje nejlíp? V Ostravě
