Strategické nerostné suroviny České republiky je třeba ochránit tak, aby z nich měl prospěch stát. Pomoci s tím má například státní podnik Diamo a Česká geologická služba (ČGS). Vyplývá to ze zprávy o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu, která je nyní v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Diamo a ČGS vypracují metodiku na hodnocení surovinového potenciálu odvalů a odkališť ve vlastnictví České republiky se zaměřením na strategické suroviny,“ stojí v dokumentu. Obě společnosti mají také zajistit nově zahájený geologický průzkum ložisek těchto surovin.
Vláda v polovině června schválila surovinovou politiku České republiky v oblasti nerostných surovin, která má platit zhruba 15 let. Zaměřuje se mimo jiné na oblast vědy a výzkumu, nové dobývací metody nebo hledání nových druhů surovin a jejich využití.
Přečtěte si: Zaostřeno na lithium. Vláda schválila politiku pro nerostné suroviny
Aktuální materiál upozorňuje, že se v současné době stupňuje zájem těžebních společností o využívání ložisek strategických surovin, například lithia a wolframu. Podle dokumentu je proto nezbytné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu jejich budoucího využití v maximální prospěch státu, a to bez nutnosti okamžitých legislativních změn.
Podle návrhu by podmínky využívání strategických surovin v Česku měly být rozšířeny mimo jiné o zásadu, že těžba nezačne, pokud nebudou hospodářské a další zájmy České republiky převažovat nad prostými ekonomickými zájmy na vydobytí ložiska. „V případě, že těžené suroviny nejsou využívané průmyslem, vytrácí se jeden z hlavních argumentů pro zahájení těžby a pro obhajování těžebního záměru před veřejností,“ podotýká materiál.
Za strategickou energetickou surovinu považuje dokument uran, mezi takzvané kritické suroviny EU pak řadí mimo jiné antimon, hořčík, chrom, kobalt, kovy platinové skupiny nebo prvky vzácných zemin. Mezi ostatními suroviny aktuálně významnými pro českou ekonomiku pak zmiňuje lithium, tantal, zirkonium a titan.
Například těžba lithia v Krušných horách by mohla začít za několik málo let. Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce těžit povrchově. Hlubinou těžbu pak v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH). EMH dříve uvedl, že by uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner.
