Hutní společnost Třinecké železárny (TŽ) letos investuje do modernizace a obnovy zařízení přes tři miliardy korun, což bude nejvíce za posledních deset let. Zásadní proměna čeká blokovnu, v níž se zpracovávají nejtěžší profily, dílčími úpravami projde provoz výroby železa a oceli. Téměř třetina peněz je určena na ekologické projekty. Sdělila to mluvčí TŽ Petra Jurásková.
„Všechny investice s sebou nesou prvky robotizace. Moderní zařízení jsou schopna provozu v plně automatickém režimu. Naroste podíl výrobků s vyššími užitnými vlastnostmi na úkor běžných jakostí, což je naší dlouhodobou strategií,“ uvedl generální ředitel železáren Jan Czudek. Půjde podle něj zejména o broušení sochorů, které zajistí špičkovou kvalitu drátů a tyčí, nebo například o žíhání, které zlepšuje technologické a materiálové vlastnosti výrobků.
Kvůli delším odstávkám zařízení ale huť letos vyrobí méně oceli. Loni železárny vyprodukovaly 2,6 milionu tun oceli, letos by to mělo být 2,48 milionu tun.
„Zásadní bude modernizace blokovny, kterou oceláři nazývají srdcem všech válcoven. Ročně zpracuje až 600 kilotun oceli nejtěžších profilů, jako jsou velké bloky a bramy, část sochorů či kolejnice,“ uvedla Jurásková. Kompletní výměnu podle ní potřebuje letitá válcovací stolice.
Náročná bude i stavební část. „Pod samotnou technologií se chystáme vybudovat základy včetně obří základové desky, která pohltí až 2300 kubíků betonu na ploše přesahující 1200 metrů čtverečních, výkop pod částí technologie bude dosahovat hloubky devět metrů,“ uvedl ředitel pro investice a strategii Radek Olszar.
Přečtěte si také:
Vlastník Třineckých železáren podal nabídku na slovenské ocelárny
Nosnou technologii válcovny, poloautomatickou linku s válcovacími stolicemi i hydraulickými nůžkami, pro TŽ vyrábí německá firma. Díky ní se podle Olszara zvýší přesnost výroby, což má vliv při dalším zpracování. Investice bude mít hodnotu 700 milionů korun.
Železárny letos také zahájí projekt na úpravu zařízení plynulého odlévání oceli za 125 milionů korun, který je rozdělený do dvou let. „Díky projektu na trh uvedeme ocelové kontislitky průměru 600 milimetrů. Dosud na zařízení plynulého odlévání oceli umíme nejvíc 525 milimetrů, takže díky úpravě tohoto zařízení můžeme vstoupit na nové trhy, kde je tento rozměr velmi žádaný,“ uvedl Olszar. Velké průměry jsou podle Juráskové trendem v sektoru větrné energetiky, kde se staví stále výkonnější větrné turbíny, a využívají se například také při výrobě převodovkových a ložiskových kroužků v těžkém strojírenství.
Firma chce letos také dostavět a zprovoznit novou čistírnu sochorů za 600 milionů korun, za 225 milionů korun obnovit sochorovou stolici nebo postavit pece pro žíhání tyčí za 175 milionů. Mezi ekologickými projekty za 940 milionů korun bude odsíření aglomerace číslo 1, tedy provozu, kde se spékáním koksu, železné rudy, vápence a dalších surovin připravuje vsázka do vysoké pece. Prašnost tam dosahuje nejvyšších hodnot.
„Tato investice završí ekologizaci aglomeračního procesu. Jejím cílem je snížit emise oxidu siřičitého ze spalin spékacích pásů, a to dávkováním aditiva a vody do reaktoru tkaninových filtrů, kde následně dojde k odloučení oxidů síry,“ uvedl Olszar. Aglomeraci číslo 2 podnik odsířil loni. U ekologických projektů firma počítá s dotacemi, ostatní projekty zaplatí ze svého.
I s dceřinými firmami mají TŽ kolem 10.000 zaměstnanců. V roce 2015 dosáhly čistého zisku 2,78 miliardy korun. Jediným akcionářem je mateřská společnost Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka.
Dále čtěte:
Chrenkova expanze: Agel převzal tři slovenské nemocnice
Chrenkův Agel letos do nemocnic na Olomoucku investoval přes 100 milionů
