Spory kvůli krachu Investiční a Poštovní banky (IPB) probíhají ještě šestnáct let po jejím pádu. A nejde rozhodně o žádné drobné. Loni podle informací týdeníku Euro z bankovních kruhů vysoudila ČSOB na centrální bance zhruba 300 milionů korun, když vyhrála arbitráž. Tato částka představuje náklady spojené se soudními spory týkajícími se transakce České pivo, které ČSOB vedla proti japonské investiční bance Nomura.
O co šlo? Nomura, která byla zároveň akcionářem IPB, si od ní půjčila přes sedm miliard korun na nákup akcií předních tuzemských pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast. Po jejich sloučení je prodala jihoafrické pivovarnické skupině South African Breweries za více než 20 miliard korun.
Problém ovšem je, že Nomura nikdy za akcie pivovarů nezaplatila v penězích. Díky utajeným smlouvám s IPB měla totiž možnost splatit svůj dluh akciemi „finančního lva“. Po krachu třetího největšího tuzemského bankovního domu IPB v roce 2000 se však akcie staly bezcennými. A těmito „papírky“ pak Nomura své závazky vůči IPB uhradila.
Celou transakci napadla ČSOB, která převzala majetek IPB, v řadě jurisdikcí. Šlo o celkem čtyři právní bitvy: arbitráž v Amsterdamu a Londýně a dva spory před londýnským a pražským soudem.
Po vzájemné dohodě mezi českým státem a Nomurou z listopadu 2011 byly spory mezi ČSOB a japonskou investiční bankou ukončeny, protože stát se v dohodě zavázal odškodnit Nomuru, pokud by v soudních bitvách prohrála. Následně pak ČSOB chtěla po České národní bance uhradit soudní náklady, protože spory vedla za stát. To však centrální banka odmítla. Celou záležitost proto museli rozhodnout arbitři. Podle dřívějších informací Lidových novin šlo konkrétně o pařížský arbitrážní tribunál, který ale zasedal v Praze.
Miliardy ze státní kasy
Výsledek arbitráže ani zaplacenou částku nechce ani jedna ze stran komentovat.
Zaplacené stamiliony za soudní výlohy ale nejsou rozhodně jedinou již uhrazenou částkou. ČNB totiž uzavřela při prodeji majetku bývalé IPB s ČSOB Smlouvu a slib odškodnění, v níž se zavázala uhradit této bance ztráty, které vyplývají z neevidovaných závazků, chybějících aktiv nebo například podrozvahových závazků zkrachovalé bankovní trojky.
„Do 31. prosince 2015 ČNB poskytla v souvislosti se Smlouvou a slibem odškodnění konečná plnění ve výši 2,94 miliardy korun a zálohy v objemu 221 milionů“uvádí roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB za rok 2015. O jak velkou částku se jednalo ke konci uplynulého roku, banka odmítla sdělit.
Ztráty ale centrální bance kompenzuje ministerstvo financí, které vydalo ve prospěch ČNB záruku. „Celkové plnění ve prospěch ČNB od roku 2003 do konce roku 2016 bylo ve výši 3344 milionů korun“ vyčísluje Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí. Jen v minulém roce šlo o 294 milionů korun, což je plnění, které ČNB poskytla ČSOB a ministerstvo financí je pak centrální bance proplatilo.
Nicméně u nákladů za prohranou arbitráž si ministerstvo financí není s proplacením peněz jisté. „Podle předběžných analýz ministerstva není vyloučeno, že povinnost ministerstva financí proplatit prohranou částku se na tento případ nevztahuje“ dodává Vintrlík.
Konec záruky?
Záruky ve prospěch ČSOB sice skončily s loňským rokem, to však nemusí znamenat konec výdajům ze státní kasy. ČSOB totiž vede, jak již v minulém roce informoval týdeník Euro, s ČNB arbitrážní řízení o 20 miliard korun. Jde o možnou výši plnění ze všech probíhajících sporů apod., které jsou dědictvím po IPB.
Sporným bodem mezi ČSOB a ČNB může být například výklad ohledně konce záruky. Zda skutečně mohlo dojít k plnění ze záruky jen v minulém roce a nyní už má banka smůlu, nebo zda stačí, aby ČSOB vznesla své nároky, byť soudy nebo arbitři budou o sporech po IPB a tím i o výši plnění pro ČSOB z titulu záruky centrální banky rozhodovat až v příštích letech.
Přečtěte si, o kolik Česko v současnosti v arbitrážích bojuje:
Stát bojuje v aktuálních majetkových sporech o 223 miliard
