V portfoliu centrální banky jsou největší světové společnosti včetně Applu a investiční banky JPMorgan.
Česká národní banka (ČNB) vydělává na akciích. Těží tak z předkrizového rozhodnutí převést do nich část devizových rezerv. Od zahájení nákupů se celkový výnos z akcií pohybuje okolo šedesáti procent, tedy na čtyřnásobku investic do dluhopisů. „Nějakou dobu jsme z investic do akcií žili,“ pochvaluje si krok guvernér ČNB Miroslav Singer.
Skvělé načasování
Centrální bankéři měli skutečně šťastnou ruku při načasování investic. Akcie začali nakupovat v polovině roku 2008, tedy těsně před pádem investiční banky Lehman Brothers. A hlavně, nakupovali dál, když se kvůli finanční krizi americké akcie propadly v roce 2008 o 38 procent. Šlo o největší ztráty amerických akcií od roku 1937.
Pád pokračoval i na začátku 2009, když se v březnu dostal index newyorské burzy S&P 500 na dvanáctileté minimum. Podobný vývoj zaznamenaly rovněž západoevropské, britské nebo například japonské akcie. Tyto propady znamenaly, že Česká národní banka nakupovala cenné papíry levně, na čemž později vydělala. Od března 2009 se totiž hodnota amerických akcií do současnosti ztrojnásobila. A růst zažily i další světové burzy.
„Do loňského roku jsme měli zpravidla násobně vyšší výnosy akciových portfolií ve srovnání se zbytkem rezerv. Letos už to možná tak úžasné nebude,“ řekl Singer týdeníku Euro, „ale od toho máte portfolio, kde jedna investice vyvažuje jinou. To, co jsme si od investic do akcií slibovali, se také naplnilo.“ Na začátku letošního roku došlo k velkým propadům na světových burzách, což ovlivní akciový výnos za celý rok.
Česká národní banka ovšem neinvestuje do akcií jen proto, aby vydělala. Investice jsou součástí strategie národní banky, jak spravovat obrovské devizové rezervy, které před rokem 2008 představovaly zejména dluhopisy.
Při rozhodnutí o nákupu akcií ČNB uvedla: „Bylo ověřeno, že zhruba desetiprocentní zastoupení akcií v rámci devizových rezerv je vhodná investice z hlediska rozložení rizik.“ Pohyb cen akcií se většinou liší od cen dluhopisů, které tvoří většinu devizových rezerv centrálních bank na celém světě. Investice do akcií tak vlastně snižuje riziko celého portfolia.
Podle hlavního analytika X-Trade Brokers Jaroslava Brychty je však rozhodující snaha ČNB o zhodnocení rezerv. „Centrální banka získává vyšší výnos,“ uvádí s tím, že odvrácenou stranou investic do akcií je větší kolísání hodnoty portfolia, než kdyby banka měla rezervy investovány jen v dluhopisech.
Evropské zisky, kanadské ztráty
Centrální banka nakupuje západoevropské, americké, britské, japonské, kanadské a australské akcie. „Manažeři portfolií kupují přímo akcie. Máme proto portfolio akcií, které jsou v indexu,“ říká Singer. Česká národní banka je tak akcionářem například největší světové firmy Apple, americké banky JPMorgan Chase, bankovního domu HSBC, ale rovněž japonské firmy Sony, australského těžebního obra BHP Billiton nebo Royal Bank of Canada. Tyto firmy jsou součástí klíčových indexů, které správci portfolií kopírují. Celkem jsou v majetku ČNB akcie 1390 společností.
Prim v akciovém portfoliu centrální banky hrají dva trhy. „Máme především americký a evropský index,“ dodává Singer. Česká národní banka vlastnila ke konci uplynulého roku evropské akcie v hodnotě 78,1 miliardy korun a americké za 29,2 miliardy. Dohromady tyto burzy představují téměř 84 procent z celkového objemu akciových investic ČNB.
Právě evropské akcie společně s japonskými potěšily centrální bankéře nejvíce. Za loňský rok jejich hodnota vzrostla o zhruba devět procent (v místní měně), když k jejich růstu pomohla právě uvolněná měnová politika centrálních bank. Ostatní trhy, kde ČNB investuje, v minulém roce propadly, přičemž největší pokles zažila Kanada.
Ke konci loňského roku vlastnila ČNB akcie za zhruba 128 miliard korun, což představuje nárůst zhruba o sedm miliard. „Z toho dividendy činily přibližně 3,17 miliardy korun,“ uvádí mluvčí ČNB Marek Zeman.
Oproti roku 2014 se podíl akcií na celkových devizových rezervách centrální banky snížil z deseti na osm procent. ČNB přitom chce mít v akciích desetinu devizových rezerv, které v závěru loňského roku dosahovaly 1,6 bilionu korun. Na otázku, zda bude tedy chtít investice do akcií zvýšit, aby dosáhla zamýšleného desetiprocentního podílu na rezervách, ČNB neodpověděla.
V uplynulém roce centrální banka do akcií neinvestovala. „Protože růst akciových trhů z předchozích let byl dostatečný k tomu, aby i přes nárůst devizových rezerv byl podíl akcií na rezervách stále v požadovaném koridoru, v roce 2015 se neuskutečnily žádné nové investice,“ říká Zeman.
Výši investic v korunách ovlivnily kromě vývoje na burzách rovněž kurzové pohyby koruny vůči měnám, za něž se akcie nakupují. „V roce 2015 došlo ke zhodnocení koruny oproti euru, kanadskému dolaru a australskému dolaru, zatímco vůči americkému dolaru, jenu a libře koruna oslabila,“ upozorňuje Zeman.
Akciová portfolia pro ČNB spravují velké finanční instituce: největší světový správce majetku na světě BlackRock a State Street. Centrální banka neuvedla, kolik za jejich služby platí, s tím, že jde o obchodní tajemství.
Přeměna bank na fondy
Česká národní banka není jedinou centrální bankou na světě, která část devizových rezerv investuje do akcií. Velkými světovými investory jsou čínská centrální banka, Bank of Japan, Swiss National Bank, ale do akcií investují rovněž The Bank of Israel, Bank of Korea nebo například dánská centrální banka. V letošním roce pak thajská vláda schválila zákon, který dovolí tamější centrální bance rovněž nakupovat akcie.
Mezi velké akciové hráče patří zejména centrální banky Číny, Švýcarska a Japonska. Bank of Japan (BoJ) nakupuje akcie japonských korporací. Patří mezi desítku největších akcionářů v drtivé většině z 225 největších japonských firem. Konkrétně kontroluje devět procent maloobchodní společnosti Fast Retailing, která provozuje obchodní síť s oděvy Uniqlo. Značku propaguje například světová tenisová jednička Novak Djoković. Dále je třetím největším akcionářem v Yamaze nebo ve firmě Daiwa House Industry.
| Přečtěte si rozhovor s Miroslavem Singerem Miroslav Singer: Intervence nás dostaly na špičku  |
V současnosti japonští centrální bankéři nakupují akcie přes zvláštní cenné papíry (exchange traded funds) v objemu zhruba tří bilionů jenů (přibližně 663 miliard korun). „Pro ty, kteří chtějí, aby akcie rostly za každou cenu, je absolutně fantastické, že BoJ nakupuje v tak velké míře,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Shingo Ide, hlavní akciový stratég NLI Research Institute. „Ale je jasné, že to pokřiví zdravé poměry na akciovém trhu,“ dodal.
Centrální banky na celém světě podle loňské zprávy Oficial Monetary and Financial Institutions Forum vlastnily akcie za přibližně 700 miliard dolarů (16,45 bilionu korun). Tato částka představuje dvě procenta z hodnoty veřejně obchodovaných akcií na celém světě. „Z centrálních bank se stávají velké hedgeové fondy,“ komentoval investice bank již dříve Nader Naemi ze společnosti AMP Capital Investors.
Aktivita na světových akciových trzích zároveň staví centrální banky před řadu dilemat. Například Swiss National Bank neinvestuje do akcií bank, aby se vyhnula případnému konfliktu zájmů. Neinvestuje ani do firem, které vyrábějí mezinárodně zakázané zbraně, vážně porušují lidská práva a poškozují životní prostředí (byť je otázkou, kolik z nich je kotovaných na burze). Naopak v minulém roce se Švýcaři rozhodli, že začnou nakupovat akcie na takzvaných rozvíjejících se trzích.
Čím dál rozšířenější investice centrálních bankéřů do akcií v sobě skrývají jeden zajímavý paradox: po rizikovějších (a také ziskovějších) akciích sahají hlavně proto, že se prudce propadly výnosy z dluhopisů. A kdo se o to zasloužil?
