Zprostředkovatel krátkodobého ubytování Airbnb získal od investorů 850 milionů dolarů. Hodnota sítě, která vydělává na poplatcích, tak vystoupala na 30 miliard dolarů.
Podle odhadů analytické společnosti Equilar stoupla hodnota Airbnb meziročně o pět miliard. Společně s firmami Uber, Xiaomi a Didi Chuxing je jednou ze čtyř nejcennějších soukromých společností na světě.
AirBnB nyní nabízí pobyty v zhruba 34 tisíc městech a 191 zemích. Služba však naráží na čím dále tím hlasitější odpor hoteliérů i městských samospráv. Za ubytované lidi totiž neodvádí daně ani jiné poplatky povinné pro hoteliéry.
Třeba ve Washingtonu se to rozhodli změnit zavedením nahlašovací povinnosti hostitelů. Lidé, kteří se rozhodnou nabízet dočasný nájem ve městě, musí úřadu pobyt hosta nahlásit ještě před jeho zahájením. V případě, že se tak nestane, hrozí pronajímateli pokuta ve výši tisíc dolarů. Podobnou povinnost mají také hostitelé v Chicagu. Ti musí městu odvádět 4 procenta hodnoty každého pobytu.
11 tisíc pobytů v Česku
Generální ředitel Airbnb Brian Chesky také přiznal rostoucí problém s rasovou diskriminací. Uživatelé si opakovaně stěžovali na to, že byty pronajímají také rasově nesnášenliví lidé. Ti si pak hosty vybírají podle barvy pleti nebo etnika, což začali uvádět také v nabídkách na internetových stránkách služby. Airbnb proto najala bývalého generálního prokurátora Spojených států Erica Holdera. Právník tmavé pleti má pro službu navrhnout právní rámec, etický kodex a sankční mechanismus pro rasistické uživatele.
V Česku Airbnb nabízí více než 11 tisíc bytů a domů pro krátkodobý pronájem. Jeden hostitel si na pronajímání vlastní domácnosti vydělá průměrně 66 tisíc korun ročně.
Vládní analýza
Airbnb se snaží vystupovat jako síť založená na lidských vztazích. Kdokoliv může po registraci nabízet pokoj, byt nebo dům. Zájemce pak za několikadenní pobyt zaplatí předem určenou sumu, která se přes účet AirBnB po pozitivním hodnocení hosta převede na hostitelův účet.
Rozvoj takzvané sdílené ekonomiky si v tuzemsku vyžádá novou definici podnikání, ta nynější nepočítá například s přivýdělkem. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy do konce roku vznikne vládní ekonomická a právní analýza sdílené ekonomiky.
Analýza by měla řešit dopady sdílené ekonomiky v oblasti ochrany spotřebitele, daňových pravidel nebo pracovního práva. „Potřebujeme porozumět tomu, co je sdílená ekonomika, popsat, jak velká je, a také, jak si s tím právně poradit, jestli stávající právní rámec dává smysl,“ řekl Prouza.
Čtěte také:
