Fakt, že dochází ke globálnímu oteplování, respektive klimatickým změnám, nepřijímají zatím všichni. Vědci ale zjistili, že změny už se projevují na úrodě některých plodin. K čemu došli?
Nejdřív to odnesl čaj, poté přišla na řadu káva a nyní i šumivá vína. Že nevíte, o čem je řeč? O důsledcích klimatických změn na některé plodiny.
Studie z nedávné doby, publikovaná v magazínu Zemědělská a lesní meteorologie (Agricultural and Forest Meteorology), zkoumala některé druhy vinné révy rostoucí v severovýchodní části Španělska, v oblasti, jež je známá svojí produkcí šumivého vína s označením Cava.
Vědci zjistili, že v důsledku pokračujícího růstu teplot se v tomto regionu mění podmínky pro pěstování vína – je zde tepleji i více sucho. V důsledku toho hrozny dozrávají výrazně rychleji, což by mohlo negativně ovlivnit chuť a vůni tradičního vína.
Sladší a alkoholické
K potvrzení svých předpokladů autoři studie využili data o množství dešťových srážek od roku 1998 do roku 2012 a na jejich základě vytvořili matematické modely, jež predikovaly budoucí změny některých druhů révy. Zaměřili se na španělské odrůdy Macabeo a Paralleda a také francouzské Chardonnay.
Rychlejší dozrávání hroznů znamená pro šumivé víno méně kyselinky a více cukrů. Část cukru se navíc při fermentaci změní na alkohol, takže víno je pak také více alkoholické.
Podobné změny při dozrávání hroznů nejsou jen záležitostí Španělska, ale podle vědců budou velmi pravděpodobně probíhat i ve Francii. Hrozny v oblasti Champagne, které se používají při výrobě klasického šampaňského, se už nyní sklízejí o dva týdny dříve, než tomu bylo před 20 lety. Jsou také větší a mají více cukru, takže víno z nich je více alkoholické.
Za 25 let bude pozdě
Pokud by do konce století vzrostla teplota v oblastech o 5 °C, jak predikují některé modely, „mohlo by to zásadně změnit odrůdy vína“, uvedl pro britský list The Telegraph Thibaut Le Mailloux z asociace Champagne Comittee. A dodal: „Je absolutně důležité, abychom to začali zkoumat, protože za 25 let už může být pozdě.“
Není ale všem dnům konec. Pokud by Španělsko či Francie nemohly vyrábět dost toho nejlepšího šumivého vína, vinařství dále na severu Evropy či jiných kontinentů, kde doposud bylo a je na pěstování vína chladno (například v Anglii), jsou připravena převzít štafetu.
Slavný čaj v ohrožení
Jak už bylo zmíněno na úvod, klimatické změny se podepisují i na sklizni dalších plodin, například čaje. Jak píše Quartz, ten se pěstuje po celém světě, mimo jiné třeba ve Walesu nebo na Novém Zélandu. Nicméně jednou z hlavních oblastí je Indie, respektive údolí řeky Brahmaputry, odkud do celého světa míří čaje Assam.
I tato oblast, známá velkými srážkami, prochází klimatickými změnami. Čajové lístky z první sklizně, která začíná už v únoru, nemají tak výraznou chuť. Typickou chuť čajů Assam přináší až druhá vlna sklizně. Ta vyplývá z ideálních podmínek – vhodné a stálé teploty, kvalitní půdy a dostatku srážek. Otázkou je, na jak dlouho.
Během posledních 100 let i zde dochází ke změnám, průměrná teplota vzrostla za století o 1,3 °C a roční průměr srážek klesl o 20 cm. Navíc je čím dál obtížnější předpovídat, kdy srážky přijdou. Zatímco ještě před 30 lety přicházely celkem pravidelně a v obdobném množství jako v minulosti.
„Někdy prší velmi a jindy musíme na déšť dlouho čekat,“ říká vědec R. M. Bhagat, který stojí v čele tamní Čajové výzkumné asociace (TRA).
Náklady rostou, výnosy ne
Zvýšení teploty má negativní důsledky v tom, že na plantážích se rozmnožily čajové mušky, které napadají čajové výhonky. Farmáři proto musí používat více pesticidů, což zvyšuje náklady na pěstování a zvyšuje i riziko zdravotních potíží.
Změny se tak podepisují i ekonomicky, kdy podle indického ministerstva obchodu za poslední finanční rok klesl objem exportu o 16 procent. Nicméně cena čaje zůstává relativně stabilní, protože trh je velmi konkurenční – plantáže v Keni nebo na Srí Lance by dokázaly případný výpadek Indů hravě zastoupit.
Podle TRA je řešením proti oteplování vylepšení vodního hospodářství na plantážích. Některé farmy již také na polích pěstují stromy, jež dělají stín a zabraňují tak rychlému odpařování vody. Receptem by také mohlo být vyšlechtění čajových odrůd, které „budou odolnější vůči novým klimatickým podmínkám“, dodává Bhagat.
I káva je ohrožena
V ohrožení je také káva – Arabica. Její produkce v Etiopii, odkud vzešla, také klesá. Tato káva přitom tvoří více než 70 procent celkového objemu produkce kávy. A příčina je stejná jako u předchozích plodin. Vyšší teploty a pokles dešťových srážek mohou ovlivnit úrodu na téměř dvou třetinách etiopských kávových plantáží, uvádí výzkumná zpráva z letošního června.
Na pěstování kávy přitom podle Quartzu závisí práce 15 milionů farmářů, respektive 15 procent etiopské populace. „Káva Arabica pochází z lesů na náhorních plošinách Etiopie a byl to náš dar světu,“ tvrdí Sebsee Demissew, vedoucí botanik z univerzity v Addis Abebě.
„Naše země je hlavní přirozenou zásobárnou genetické diverzity kávy Arabica. Důsledky změn, které se nyní projevují v Etiopii, by ale mohly mít dlouhodobý dopad na pěstování kávy ve světě,“ dodává.
Vědci proto pomocí simulací a modelů testovali různé scénáře podmínek a jejich dopad na kávu pro oblast o více než 30 tisících kilometrů čtverečních. Nárůst teplot o 4 °C by podle modelů znamenal úbytek půdy vhodné pro pěstování kávy o 39 až 59 procent.
I zde proto vědci hledají řešení, jak úbytku plochy, respektive množství pěstované kávy zabránit. Zjistili, že pokud by se kávové plantáže přemístily do vyšších poloh na svahy hor, mohlo by to přinést až čtyřnásobný nárůst produkce. Ale vše má své limity. Pokud by teplota rostla stabilním tempem jako v posledních 20 letech, tak vědci odhadují, že do roku 2040 se kávové plantáže ocitnou na vrcholcích nejvyšších etiopských hor.
Článek vyšel na webu Peak.cz
